V Číně je asi 6000 farmaceutických továren, což představuje největší číslo v jedné zemi na světě. Přesto čínský Státní úřad pro dozor a správu potravin a léčiva každý rok přijímá desítky přihlášek tuzemských podniků k vývoji nových léků. Dá se říct, že čínské farmaceutické odvětví se stále nachází v kvantitativním rozvoji a nezaznamenalo podstatný krok po stránce samostatného novátorství. Vedoucí oddělení mediciny odboru venkovského a sociálního rozvoje při čínském ministerstvu vědy a techniky Yang Zhe informoval, že čínské léky jsou hlavně napodobeninami cizích léků, jejichž patenty už vypršely. Taková situace je asi u 97% léků.

„Napodobeniny obvykle patří k řadě starých léků a jejich efekt není moc dobrý. Můžeme napodobit jenom takové léky, které přišly na trh před 10 lety."

Proč je u čínských podniků tak složitý výzkum nových léků? Všem je známo, do výzkumu je třeba vložit nejen velké finanční částky, tedy průměrně stovky milionů amerických dolarů na výzkum jednoho nového léku, ale je to také dlouhý proces, který trvá obvykle 8 až 10 let. Nadto složitý výzkum by neznamenal jistou finanční efektivnost, asi jenom jedna desetina zkoumaných léků nakonec mohla vstoupit na trh. Takže před obrovským výdajem, velkým rizikem a dlouhou výzkumnou a výrobní dobou zastavilo mnoho čínských farmaceutických továren svůj krok.

Tváří v tvář takovému stavu podnikla čínská vláda řadu opatření na podporu zvýšení úrovně čínské farmaceutiky.

Především upravila a zdokonalila Zákon o správě léčiv a Zákon o patentech a prostřednictvím toho poněkud omezila farmaceutické napodobeniny, což usměrňuje podniky, aby šly cestou novátorství.

Kromě toho vláda uvolnila ještě více finančních částek na vývoj nových léků. Mnoho zahraničních farmaceutických podniků má vlastní výzkumná centra, ale takovým výzkumem se u nás zabývají hlavně státní výzkumné ústavy. Čínská vláda proto chce zvýšením investic do těchto ústavů vést podniky k vlastnímu výzkumu. Šéf zmíněného odboru ministerstva vědy a techniky Sun Hong uvádí:

„V uplynulých 5 letech na to naše ministerstvo uvolnilo jenom 900 milionů jüanů, ale tento náš postup zaktivizoval investice podniků. Naše investice se používají čistě na výzkum a ne na platy, kdežto v zahraničních podnicích je téměř 40% investic používáno jako výdaje na personál."

Při výzkumu nových léků Číňané mohou využívat mimo jiné zvláštního zdroje, totiž čínskou tradiční medicinu. V naší zemi je mnoho léčivých bylin, ve kterých lze najít účinné léčivé látky. Na druhé straně, se na základě teoretické soustavy a výzkumné metody čínského léčiva dá najít neobvyklá cesta k vývoji léků.

Nový čínský chemický lék Artemisinin je právě přikladem výrobku vyvinutého podle myšlenky čínské mediciny. Tento lék proti bahenní horečce má rychlý efekt a malou možnost způsobit v lidském těle odolnost proti léku, proto Světová zdravotnická organizace ( WHO ) v roce 2004 ji nabídla celému světu jako prioritní možnost proti bahenní horečce. Zástupce šéfa Šanghajského sdružení Fu Xing, výrobce tohoto léku, Chen Qi-yu informuje:

„Staré léky v Africe způsobují v lidském těle silnou odolnost proti léku, a to až u 95% pacientů, proto WHO rozhodla popularizovat náš lék. To otevřelo čínským podnikům příznivou perspektivu."