J.H. V těchto dnech uběhl rok od okamžiku, kdy byla v Národním uměleckém muzeu v Pekingu zahájena výstava děl významného českého malíře Františka Kupky, výstava s názvem Člověk a země. Při té příležitosti jsem položil několik otázek hlavnímu organizátorovi této výstavy, panu Zdeňku Sklenářovi.

Jaké jsou historické a kulturní kořeny projektu společného česko-čínského projektu výstavy děl Františka Kupky?

Zd. Sklenář: Jedná se o první výstavu, která od roku 1955 představuje zásadním způsobem dílo vrcholného českého umělce. Právě prostřednictvím realistického údobí díla Františka Kupky, jež právě Člově a země reprezentuje, jsme se rozhodli čínské veřejnosti a také čísnké odborné veřejnosti ukázat princip západní malby. Neboť země, která dala světu tušovou malbu, která tvoří v duchu tradice tušové malby, neboli to, co je pro nás, pro angloamerické myšlení ojel a plátno, je pro Číňana tuš a papír. A právě proto, že těmito prostředky byl vytvořen celý obrazový soubor sto pěti originálů Člověk a země, rozhodli jsme se, že právě jej představíme v Číně.

J.H. Co tento soubor, který vznikl pro knihu francouzského historika a geografa Luseau Glusseaua Člověk a zěm, znamená v Kupově díle?

Zd. Sklenář: Především považuji za důležité říci, že Kupka se stal synonymem průkopníka abstrakce. Je skutečně považován oprávněně za revolucionáře, a je mu věnována pozornost především od roku 1912. Domnívám se, že právě období před rokem 1912 není stále ještě plně doceňováno, a právě proto jsme se rozhodli, že tedy uspořádáme výstavu, která jednak ukáže na sílu a na brilantnost Kupkova díla realistického, a prostřednictvím šťastné shody okolností jsme jej představili právě prostřednictvím tohoto obrazového souboru.

J.H. Součástí projektu není jen zmiňovaná výstava v Národním uměleckém muzeu v Pekingu, ale také vydání naprosto unikátní knihy, která představuje těch sto pěk Kupkových originálů s dalšími texty v ojedinělé bibliofilské podobě.

Zd. Sklenář: Kniha je historickým záznamem výstavy, která začala v Pekingu 26. července 2005 v 15 hodin a celou knížku, která je jakýmsi esperantem východu a západu, to co tak je tak nazýváno, tak nám šlo o tom, abychom vytvořili harmonický celek mezi duchem východu a duchem západu. Abychom ukázali, že máme velmi mnoho společného. Ta knížka spojuje nejkrásnější podobu grafické úpravy Číny včetně naprosto vynikajícího a revolučního jejího technologického zpracování ve spojení se západním projevem, který právě...jehož reprezentantem je právě František Kupka.

J.H. Součástí té knihy je dřevěná etue, ale také stůl.

Zd. Sklenář: Samozřejmě ta knížka je koncipována tak, aby i v čínském milovníku krásné knihy i v českém probouzela pocit vyjímečnosti a pocit obřadnosti. Uvědomovali jsme si plně revolučnost tohoto kroku, neboť čínský knižní trh stále ještě není zvyklý na takovou náročnost. A i v Číně, která světu dala tolik krásy v knižní úpravě a která patří k opravdovým symbolům krásné knihy, jsem se rozhodli, že vytvoříme jakýsi predecens, který by vytvořil základní model jak může vypadat východ i západ v harmonické podobě.

J.H. V kolika exemplářích a jakých verzích ta bibliofilie vychází?

Zd. Sklenář: Kniha vychází v nákladu 333 signovaných a číslovaných výtisků. Vedle této kolekce signovaných exemplářů je další kolekce třiceti, která bude věnována významným institucím Číny a také vládním institucím Číny. Je samozřejmě vítaným darem pro nejvyšší reprezantaci a také v tom duchu je koncipována. Rád bych zdůraznil, že pro Českou republiku je šedestát exemplářů této knihy, pro Japonsko padesát exemplářů, pro Čínu sto exemplářů a vlastně ta kniha má dnes už své zájemce.

J.H. Pořad čínské zajímavosti připravil Jiří.