Pátá část rozhovoru s paní doktorkou Zlatou Černou, pracovnicí odd. Dálného východu Náprstkova muzea v Praze a předsedkyní Česko-čínské společnosti.

(znělka)

J.H. V dnešním pořadu Jak se jim žije vás paní doktorka Zlata Černá, pracovnice odd. Dálného východu Náprstkova muzea v Praze a předsedkyně Česko-čínské společnosti, seznámí se svou vzpomínkou na dávným zájezd čínského souboru písní a tanců do bývalého Československa. Uslyšíme i další osobní zážitky, které paní doktorka prožívala zásluhou svého studia čínštiny.

Dr. Zlata Černá: To byl moc krásný zážitek. Přijel soubor písní a tanců Čínské osvobozenecké armády, vlak celý... Nás bylo vybráno pět, a měli jsme je doprovázet. Oni byli přes měsíc v Československu a jezdili jsme vlakem. Přes noc jsme se někam přestěhovali a tam se postavilo jeviště. A já jsem byla přidělená štábu a byla jsem přidělená štábu a na jevištní umění. Bylo nás pět, tenkrát jsme se naučili čínsky. Byl to neuvěřitelný zážitek, na hranicích s tehdejších Sovětských svazem, Čierna pri Čope, tam jsme nastoupili. Na jedné straně byli nastoupení uniformovaní Číňané, na druhé straně několik československých velitelů, hodně vysokých šarží, a já měla tlumočit. Měla jsem příšernou trému. A já si ten český překlad do čínštiny napsala, ale ve znacích. A jak jsem měla trému, tak jsem zapomněla, jak se znaky čtou, tak jsem blábolila. Ale hned jak tato hrůza skončila, tak mě přidělili k takovému vysokému vojákovi, který byl intendantem. A měli jsme zorganizovat rozdělení těch 300 čínských umělců, členů souboru, po vozech a tak... Já mu nerozuměla ani slovo, protože mluvil nějakým dialektem a my jsme na to nebyli zvyklí, to bylo naše první setkání s živými Číňany. On mně taky určitě nerozuměl. Ale během dvou hodin byli všichni ubytovaní. Všechno fungovalo. Tak to byl takový můj zážitek s čínštinou. To muselo být asi v roce 53. Protože v roce 51 jsem nastoupila a já měla ukončený druhý ročník. V 53. roce tady museli být. A bylo to neuvěřitelné, protože to byli sbory, ale byly tam taky ukázky klasické opery, takže spoustu nádherného čínského divadla jsem tam poznala.

J.H. Teď bych se vás chtěl zeptat na vás osobní zážitek s Čínou, kolikrát jste tam byla a za jakých okolností?

Dr. Zlata Černá: Já jsem se poprvé do Číny dostala v takovém velice pro Čínu krizovém roce, v prosinci 1958 a odjela jsem v lednu 59 s vysokoškolskou delegací, které jsem tlumočila. Takže jsme projeli Čínu. To byla doba,kdy začínala čínsko-sovětská roztržka, kdy se začínaly projevovat nejrůznější problémy ekonomické, to byla velmi dramatická doba. Já jsem tam měla studovat na pekingské univerzitě klasickou literaturu. Dostala jsem stipendium, byla jsem odvolaná. Takže podruhé jsem se dostala do Číny v roce 89, po třiceti letech až, a to jsem se dostala, díky všelijakým náhodám… Ve Weifangu, v Shantungu, se organizoval první mezinárodní festival asociace draků. Československo se stalo jedním z jedenácti zakládajících členů. Byl to fantastická zážitek. Absolutně jsme nevěděli, jak to bude vypadat. Byli jsme velice překvapeni tím, jak jsme byli ubytováni v krásném hotelu na vysoké úrovni. Ale co nás nadchlo, byl ten festival.

J.H. O festivalu draků nám paní doktorka poví v příštím vydání pořadu Jak se jim žije, který připraví Jiří.