Vojenská literatura je velmi důležitou větví světové literatury. Krutost války, neústupnost vojáků, přísná kázeň a rozpor lidství, jsou tradiční témata vojenské literatury. Ale spisovatel Chen Xiaodong, s kterým Vás seznámím, nepíše o zmíněných tématech. Piše o čínské atomové bombě, kosmických lodích a vědcích špičkové vojenské techniky. Dále si poslechněte podrobné informace.

Slyšeli jste populární píseň s názvem „Píseň velblouda", která vychvaluje ducha mlčenlivého věnování velblouda. Autorem textu písně je Chen Xiaodong.

60letý Chen Xiaodong dostal titul „zvláštný talent v armádě". Mezi jeho díla patří básně, texty písní, dramata, komentáře, próza, reportáže, romány a jsou velmi populární. Nejvíce píše reportáže, z nichž nejlepší jsou reportáže o vedcích z oboru kosmonautiky.

V současnosti největší přání Chena je, aby jeho drama „Vědecký obr Qian Xuesen" bylo zpracováno jako televizní seriál. 95letý Qian Xuesen je velmi proslulý vědec v oblasti raketového letectví a aerodynamiky. Byl nazván „otcem čínské kosmonautiky" a „králem raket". Před 20 lety Chen Xiaodong začal sbírat materiály zveřejněné o Qian Xuesenovi. Publikoval hodně Qianových životopisů a podle těchto děl vytvořil scénář televizního seriálu. Chen uvedl,

„Toto téma je o našem Qian Xuesenovi, významném vědci. V uplynulých 20 letech jsem ho sledoval a sesbíral všechny informace, i když jich nění tak moc. Napsal jsem o něm postupně 5, 6 děl, a tato díla měla velký ohlas. Na tomto základě jsem vytvořil scénář televizního seriálu, který se také jmenuje Vědecký obr Qian Xuesen."

Chen dodal, že veřejnost má velký zájem o Qian Xuesena.

Ale Qian nesouhlasí s televizním zpracováním jeho životního příběhu. Jako vojenský spisovatel Chen se nechce tohoto tématu vzdát, protože miluje svou práci.

Po absolvování střední školy se Chen stal vojákem. Jeho posláním je popisovat život vojáků prostřednictvím svého pera. V uplynulých letech postupně napsal dlouhé reportáže „Světlo svatého ohně", „Legenda usulého tygra", reportáže „Květina na jaře, ovoce na podzim", komentáře „Tiché stopy" a další. Mezi nimi některá díla odrážejí současné výsledky čínské kosmonautiky a historie čínské armády. Chen získal v uplynulých desetiletích mnoho státních cen. Řekl,

„Před vstupem do armády jsem pracoval jako aktivista kultury a umění ve škole. Hrál jsem na tradiční čínský nástroj Erhu, bambusovou flétnu a housle. Po vstupu do armády jsem byl výchovávan jako reportér. Behěm tohoto období jsem napsal hodně básní a potom jsem začal psát texty písní a komentáře."

V roce 1984 Chen studoval v prvním ročníku kursu spisovatelů při Akademii umění Čínské lidové osvobozenecké armády. Přečetl hodně čínských i zahraničních významných děl, zejména o druhé světové válce. Jako voják nejvíce přemyšlel o současné čínské vojenské literatuře. Domnívá se, že v mírovém období jedno z nejcharakterističtějších témat vojenské literatury je popis špičkové vojenské techniky, tj. vědy a techniky národní obrany. Jeho rozsáhlá reportáž „Člověk sledující Alberta Einsteina" je právě takové dílo. Uvedl,

„Moje díla vojenské literatury jsou hlavně věnována vojenským vědcům. První dílo je „Člověk sledující Alberta Einsteina", které je v podstatě průlomem ve způsobu psaní vojenské literatury a mělo velký vliv."

Chen má rád kreativitu. Pozorně sleduje čelní pozici čínské kosmonautiky. Je jeden z velmi mála lidí, kterým bylo povoleno zúčastnit se zpravodajství čínského kosmického letu s lidskou posádkou.

Chen uvedl, že kosmonautiku jako novou vojenskou oblast obyčejní lidé považují za tajemnou. Ale ve skutečnosti jsou to většinou příběhy obyčejných lidí.