Pro ty, kteří přežili jedno z nejničivějších zemětřesení poslední doby je život směsí strádání a požehnání.

Přinášíme třetí skutečný příběh ze života těch obyvatel města Tangshan, kteří měli štěstí, že přežili katastrofální zemětřesení, jež město zasáhlo přesně před 30 lety, tedy 28. července 1976. Jak zjistíme z dalších vyprávění, jejich životy byly onou strašlivou událostí natrvalo poznamenány.

Srostlý s Tangshanem

Liu Hongovi bylo devět, když jeho rodiče zamřeli při zemětřesení. O zemětřesení si Liu mnoho nepamatuje. „Je to jako jakási fantastická bitva", říká a dodává, že se probudil a zjistil, že leží v troskách.

Liu žil poté s prarodiči. Jeho dědeček mu jen řekl, že jeho rodiče museli odjet na vzdálené místo se záchrannou misí a příliš brzy se nevrátí. Liu z toho měl divný pocit, ale nic neříkal.

O tři měsíce později se Liu vrátil opět do školy. Z jeho třídy nezbylo nic, nežli kus tabule. Několik jeho kamarádů během zemětřesení zemřelo a z více než deseti spolužáků se stali sirotci.

Liu zasvětil veškerý svůj čas studiu a skoro s nikým nemluvil. Trvalo to do doby, nežli nastoupil na střední školu, nežli začal otevírat svoje srdce a pokoušel se komunikovat s lidmi.

Liu poté začal navštěvovat stejnou vysokou školu, na kterou chodili jeho rodiče. Byla to lékařská univerzita provincie Hebei. Poté, co univerzitu absolvoval, začal pracovat v Dělnické nemocnici v Tangshanu, kde kdysi působil jeho otec.

„Moc vzpomínek na otce mi nezbylo, s vyjímkou toho, že to byl vážný muž. Ale mám dojem, že jsme si stále bližší, že jsme si stále více podobní," řekl Liu.

V prosinci roku 2001 Liu nastoupil na Duke University ve Spojených státech, kde prohluboval svá studia v oboru neurologie. Jeho studia pokračovala až do února roku 2005.

Během svého pobytu ve Spojených státech se Liuově manželce narodil syn. Narodil se v roce ovce, ve stejném roce jako se narodil sám Liu i jeho otec.

Liu si zvolil návrat domů a rozhodl se pracovat v tangshanské lékařské univerzitě namísto toho, aby se usadil ve Spojených státech. „Nemůžu žít bez Tangshanu, protože mě k němu poutá velké množství vzpomínek," říká Liu a usmívá se.

Snaží se pomáhat lidem, jejichž život, stejně jako jeho život, byly poznamenány onou strašnou událostí, která se ukázala být nejstrašnějším zemětřesením 20. století. Tangshanské zemětřesení zabilo 240 tisíc, zranilo více než 160 tisíc a způsobilo zřícení více než 90 procent budov.