Šestá část rozhovoru s paní doktorkou Zlatou Černou, pracovnicí odd. Dálného východu Náprstkova muzea v Praze a předsedkyní Česko-čínské společnosti.

J.H. V šesté části rozhovoru s paní doktorkou Zlatou Černou, pracovnicí odd. Dálného východu Náprstkova muzea v Praze a předsedkyní Česko-čínské společnosti, se seznámíme s českou účastí na Mezinárodním festivalu draků, který se koná ve městě Wei Fangu. Dále se dozvíme, jaký význam a poslání ve vztahu k čínské kultuře má pražské Náprstkovo muzeum.

Dr. Zlata Černá: Festival se odehrával kus od Weifangu, na břehu moře, scházeli se tam Číňané z celé Číny a každá ta skupina nebo rodina měli své draky, byli tam Američané, Holanďané, Němci, Turci, Japonci. A nebe celé, když začal hodně foukat vítr, bylo plné draků. Jednak ti draci, různé legendy, mýty čínské se tam výtvarně projevily. Moc hezké to bylo.

Pak jsme tam byli za rok, po událostech na Tieanmenu. Soutěže byly v době, kdy nefoukal vítr, ale Číňani nám prozradili, že fouká až od jedné hodiny. Poprvé jsme neměli draka, ale pak jsme vezli typického českého draka, kosočtverec s dlouhým ocasem a on nám nádherně lítal. Takže jsem dokonce dostali cenu. Pro Číňany to byla exotická záležitost.

Ve Weifangu je nádherné muzeum draků a před tím muzeem stojí velikánský globus a rovníku jsou napsána jména států, které patří k zakladatelům, a protože Československo je dlouhé slovo, je to pět znaků, takže bylo jedno z nejdelších.

My jsme pak jeli ještě po Číně se podívat, pak jsme se stavovali v Mongolsku. V devadesátém roce jsme taky prožili tento festival, ale pak jsme se jeli podívat do Lao shanu. To jsou hory, žulové balvany od moře až do výše 1100 metrů a spousta klášterů. Je to v Shan tungu, u moře.

V Šanghaji jsme byli, v Souzhou... bylo to vždycky velmi zajímavé. Pohybovali jsme se na ulicích, v prostých vlacích. Pak jsem tam byla v devadesátém druhém roce. To jsem se za ministerstvo kultury dostala do Chunminu, na jihozápadě Číny, to bylo velice zajímavé. Na festivalu menšinových národů. Pobyt jsem si pak prodloužila, protože jsem bydlela u svých kamarádů a kamarádek.

J.H. Chtěl jsem se vás zeptat na význam Náprstkova muzea ve vztahu k čínské kultuře, k sinologii. Jaké jsou sbírky, jak je orientována práce Náprstkova muzea ve vztahu k čínské kultuře.

Dr. Zlata Černá: Náprstkovo muzeum je myslím je velice důležitým pracovištěm, a má idea, touha, které se asi nedožiji, by to bylo jedním z nejvýraznějších center. Protože Náprstkovo muzeum má velké sbírky. Sbírky čínské a japonské vlastně patří k největším. Čínských předmětů máme kolem 30 tisíc. V Náprstkově muzeu nejsou starověké věci. Protože se vše získávalo přímým nákupem na starožitných trzích nebo v Číně. Hodně přešly sběry Ludvíka Kuby, jeho syn, pak doktor Ludvík Kuba nám věnoval celou jeho sbírku. To je sám důkaz o tom, jak se to před válkou sbíralo.

J.H. O dalších sběratelských aktivitách ve vtahu k čínskému umění se dozvíme v následující části vyprávění paní doktorky Zlaty Černé, které vám nabídnu v pořadu Jak se jim žije opět za týden. Připravil Jiří.