|
|
 |
| (GMT+08:00)
2006-09-04 19:15:12
|
 |
|
Spisovatel Su Shuyang
cri
 Letos uplynulo 30 let od silného zemětřesení ve městě Tangshanu. V poslední době vyšlo mnoho knih o této přírodní pohromě. Širokou pozornost upoutala knížka pod názvem Vlastní zážitek při zemětřesení města Tangshanu, kterou napsal spisovatel Su Shuyang a dnes Vám ho chci představit.
"Silné zemětřesení v Tangshangu, ke kterému se došlo 28. července 1976 má hluboký význam v čínské moderní historii, protože změnilo osud mnoha lidí. Považují napsání této knihy za svůj důležitý úkol. Tehdy jsem byl člen záchranářského týmu a můj vlastní zážitek je pro mně nezapomenutelný. Věřím, že moje kniha bude poučením pro ty, kteří neprožili zemětřesení v roce 1976 a vzpomínkou pro ty, ktěří se dílem osudu stali jeho přímými účastníky. "uvedl Su.
Su shuyang se narodil 1938 a už na střední škole začal psát divadelní hry. Literární tvorbu považoval za svůj ideál. Po skončení univerzity Su Shuyang pracoval na několika vysokých školách jako učitel. Během období, kdy působil na Pekingské univerzitě tradiční čínské medicíny, věci kolem něho ho inspirovaly a vytvořil divadelní hru s názvem Srdečnost, ve které se odráží neúnavné úsilí čínských inteligence, zabývající se studiem tradiční čínské medicíny. Toto dílo se těšilo velké oblibě diváků a stalo se dílem, které Suovi přineslo věhlas. Pokud jde o toto dílo, Su uvedl:"Opravdu jsem nikdy netušil, že divadelní hra Srdečnost dokáže natolik zapůsobit na lidí. Moc jsem tomuto dílu nedůvěřoval, proto jsem byl překvapen, když se na stránkách medií objevily pozitivní reakce. Vždy jsem si říkal: „Oni tam chválí někoho jiného, ne mě."
Bez ohledu na to, jestli Su považuje svou hru Srdečnost za úspěšnou, v každém případě změnila jeho osud. V roce 1978, se 40letý Su Shuyang stal profesionálním scenáristou Pekinských ateliérů. Tehdejší Čína se nacházela v období začátku politiky otevírání se světu. Docházelo k velkým změnám v myšlení a touhách Číňanů. Su rychle pochopil puls doby a rozhodl se vytvořit filmový scenář s Názvem Ulice podvečerního slunce. Su vzpomína:"Tehdy jsem si jasně uvědomoval, že v Pekingu probíhají přeměny. V tomto průběhu lidé vždy toužili po nových snech, po nových myšlenkách. Ale když se loučíme se starými věcmi, v naších srdcích je určitě komplikovaná nálada---máme mnoho litosti, melancholie, takové pocity vytvoří pro umění příjemnou atmosféru---která každého z nás dojme."
Příběh ulice s názvem podvečení slunce se odehráva v pekingském chutongu, kde bydlí několik zcela bežných rodin. Jeden z mladých protagonistů ztratil například zaměstání u státního podniku a chce si otevřít chce provoznu na výrobu tvarohu tou-fu. Na této ulici bydlí i mladí manželé, kteří pracují jako učitelé a chtějí dostat byt od školy. Bydlí tam i mladá dívka, která chce odjet do zahraničí.... díky vzájemné pomoci mezi sousedy, každému z nich se splní jeho sen. Staré přízemní domky na ulici budou co nevidět zničeny a na jejich místě vyrostou moderní budovy. V srdcích obyvatel je sice plno komplikované nálady, ale společně touží po krásné budoucnosti.
Po napsání hry Ulice s názvem podvečení slunce, Su vytvořil sérii děl, ve kterých popisuje život pekingských obyvatel a inteligence a mají silnou pekingskou příchuť.
Někdy si s námi ale život zahrává. V roce 1994, na svém tvůrčím vrcholu Su Shuyang zjistil, že má rakovinu. Cítil bolest. Náhodou se dostal ke knize, která se jmenovala „Rakovina není smrt". Po jejím přečtění se rozhodl, že nad nemocí vyhraje.
Podrobil se operaci a poté každý den cvičil. Uplynulo už 12 let. Dnes stojí Su přede mnou a já nevěřím, že někdy měl rakovinu.
|
|
|
v 
