Čínský rozhlas pro zahraničí

v Kontakt
China Radio International
Domov
Svět
  Ekonomika
  Kultura
  Věda a technika
  Sport
  Další

Dnešní Číňané

Novinky z Číny

Čínská ekonomika

Společenský život

Věda a technika
(GMT+08:00) 2006-09-08 21:26:53    
Soudce Ti-80

cri

Pan Wang se po chvíli znovu nadechl a pokračoval se svém vyprávění.

„Ve skutečnosti bratr pouze jednou vyslovil podezření, že je Peng-laj střediskem podloudníků. Vůbec jsem tuto konkrétní informaci nespokojoval s machinacemi na zlatém trhu v hlavním městě.Ale Chou udělal chybu, které se dopustilo mnoho zločinců: podlehl příliš brzo dojmu, že byl odhalen, a začal jednat ukvapeně. Přikázal Kuovi, aby mého bratra zabil, a v hlavním městě dal zabít mého písaře. Vzal ze státní pokladny třicet zlatých prutů a přiměl svého strýce, aby z těchto zločinů obvinil mne. Podařilo se mi prchnout, abych unikl zatčení, ale vydal jsem se do Peng-laj přestojen za Po Kaje. Chtěl jsem najít důkazy proti Chouovi, a tak pomstít bratrovu smrt a zároveň se očistit z falešního nařčení.

Váš příjezd mě uvedl do obtížné situace. Byl bych s vámi rád spolupracoval, ale nemohl jsem odhalit svou totožnost, protože vaší povinností bylo samozřejmě ihned mě zatknout a poslat zpátky do hlavního města. Dělal jsem tedy nepřímo, co bylo v mých silách. Seznámil jsem se s vašimi dvěma pomocníky a zavedl je na květinové čluny, aby se začali zajímat o Kim Sanga a korejskou dívku, které jsem měl v podezření. A to se mi skutečně podařilo."

Vrhl bleskový pohled na Ťiao Taje. Dlouhán kvapně ukryl tvář v šálku čaje.

„Snažil jsem se také zaměřit jejich pozornost na tu buddhistickou sebranku, ale v tom jsem nebyl moc úspěšný. Měl jsem podezření, že mniši jsou do pašování zlata zapleteni, ale nemohl jsem přijít na žádný důkaz. Dával jsem dobrý pozor na to, co se děje v chrámu Bílého mraku. Plouvoucí nevěstinec byla výhodná pozorovatelna. Viděl jsem, jak se almužník C´chaj vyplížil z chrámu, a tak jsem ho sledoval. Ale naneštěstí zemřel dřív, než jsem se ho mohl zeptat, co chtěl v tom opuštěném chrámu dělat.

Vyptával jsem se Kim Sanga trochu moc důkladně a vzbudil jeho podezření. Proto neměl nic proti tomu, abych se také zúčastnil vyjíždky na člunu. Myslel, že tam může stejně dobře zabít taky mě."

Obrátil se na Ma Žunga a řekl: „Při rvačce na člunu udělali chybu, že se soustředili na vás. Považovali mě za zanedbatelnou veličinu a mysleli, že mě pohodlně vyřídí později. Ale umím docela dobře zacházet s nožem, a tak jsem jej bodl do zad tomu chlapovi, který vás, sotva rvačka vypukla, sevřel zezadu."

„Váš zásah přišel opravdu včas!" řekl Ma Žung uznale.

„Když jsem uslyšel Kim Sangova poslední slova," pokračoval Wang, „která potvrdila správnost mého podezření o pašování zlata, skočil jsem do loďky a spěchal domů, abych zavčas uklidil krabici s dokumenty, mezi nimiž byla mimo jiné i Chouova vymyšlená žaloba proti mně a moje záznamy o Chouových machinacích na trhu zlata, dřív než ji Kim Sangovi komplici ukradnou z mého pokoje v Ž´Penově domě. Protože podezírali Po Kaje, rozhodl jsem se tento převlek odložit a změnil jsem se v potulného mnicha."

„Vzhledem ke všemu tomu vínu, které jsme spolu vypili," zabručel Ma Žung, „jste moh říct aspoň pár slov na vysvětlenou, než jste fouk z toho člunu!"

„Pár slov by nebylo stačilo," odpověděl Wang suše. Na adresu soudce Ti podotkl: „Ti dva, to je znamenitá dvojice, třebaže poněkud drsných mravů. Jsou ve vaší službě natrvalo?"

„Rozhodně!" odpověděl soudce.

Ma Žungova tvář se rozzářila. Šťouchl do Ťiao Taje a řekl: „Tak žádný strachy, že nás budou zábst nohy a že budem pochodovat sem tam přes severní hranici, bratře!"

„Vydával jsem se za Po Kaje," pokračoval Wang, „protože jsem věděl, že budu-li vystupovat jako prostopášný básník a horlivý buddhista, dostanu se dříve nebo později do styku s týmiž lidmi, s nimiž se stýkal můj bratr. A jako výstřední opilec se mohu potloukat po městě v kteroukoli denní i noční dobu, aniž vzbudím podezření."

„Vybral jste si dobrou roli," řekl soudce Ti a uznale pokýval uznale hlavou.