„Vybral jste si dobrou roli," řekl soudce Ti a uznale pokýval uznale hlavou.

„Napíšu teď žalobu na Choua a oddíl vojenské policie ji co nejdřívě dopraví do hlavního města. Protože vražda okresního náčelníka je zločin proti státu, mohu přeskočit prefekta a guvernéra a obrátit se přímo na prezidenta Nejvyššího soudu. Dá Choua ihned zatknout. Zítra vyslechnu Kua, Caa, Cheuj-pena a mnichy, kteří byli do komplotu zapleteni, a co nejrychleji pošlu úplnou zprávu o celém případu do hlavního města. Pro formu vás zde budu muset zdržet, pane, do té doby, než dostanu úřední sdělení, že žaloba proti vám byla odvolaná. Alespoň budu mít možnost požádat vás o radu, pokud jde o finanční stránku celého tohoto případu, ale chtěl bych se s vámi poradit také o možnostech zjednodušení pozemkové daně v tomto okrese. Prostudoval jsem materiály a připadá mi, že daňové břímě drobných rolníků je neúměrné."

„Jsem vám zcela k službám," řekl Wang. „Mimochodem, jak jste mě poznal? Očekával jsem, že vám budu muset všechno vysvětlit."

„Když jsem vás potkal na chodbě v domě vašeho bratra," odpověděl soudce Ti, „považoval jsem vás za vraha, který se převlékl za ducha zavražděného, aby mohl v klidu prohlédnout papíry mrtvého soudce a zjistit, jestli mezi nimi nejsou nějaké usvědčující písemnosti. Moje podezření bylo tak silné, že jsem ještě téže noci potají navštívil chrám Bílého mraku a podíval se na mrtvolu vašeho bratra. Ale viděl jsem, že podoba je příliš dokonalá, než aby jí bylo možno dosáhnout umělými prostředky, a tak jsem uvěřil, že jsem skutečně potkal ducha mrtvého soudce.

Teprve dnes večer jsem přišel věci na kloub. Viděl jsem v divadle hru o dvou bratrech, které bylo možno rozeznat díky tomu, že jednomu z nich chyběl ukazovák. Začal jsem pochybovat, že jsem viděl ducha. Napadlo mě, že jestli byl mrtvý soudce z dvojčat, mohl by tento bratr, kdyby si na tvář přilepil nebo namaloval mateřské znaménko, klidně vystupovat jako jeho duch. Tchang mi sdělil, že mrtvý měl jediného žijícího příbuzného, bratra, který se však soudu dosud neohlásil: Po Kaj byl jediný člověk, který zapadal do hry: přišel sem vzápětí po soudcově zavraždění, zajímal se o tento případ a slečna Cao a jeden všímavý číšník ve mně vzbudili podezření, že je někým jiným, než za koho se vydává.

Kdybyste se, pane, náhodou nejmenoval Wang, což je, podobně jako jména Li a Čang, u nás jméno nejběžnější, byl bych vás možná správně zařadil už dříve. V době, kdy jsem odjížděl z hlavního města, tam váš údajný zločin a vaše zmizení vyvolaly pořádný rozruch. Nakonec mě na stopu přivedla Po Kajova pozoruhodná šikovnost ve finančních záležitostech. Napadlo mě, že by Po Kaj mohl mít něco společného s ministerstvem financí, a pak už mi konečně došlo, že zavražděný soudce a uprchlý tajemník mají stejné rodné jmého Wang.

Soudce si zhluboka povzdechl. Chvíli si zamyšleně pohrával se svými licousy, pak pokračoval:

„Zkušenější okresní náčelník by patrně tento případ vyřešil rychleji, pane. Ale toto je mé první místo, jsem pouhý začátečník."

Otevřel zásuvku, vytáhl poznámkový sešit a podal jej Wangovi se slovy: „Ani teď ještě nechápu smysl zápisků, které váš bratr dělal."

Wang beze spěchu sešit prolistoval a prozkoumal čísla. Protom řekl:

„Nemohu bratra chválit za uvolněnou morálku, ale nelze popřít, že když chtěl, byl velice bystrý. Tohle je podrobný záznam o příjezdech lodí Kuovy firmy a o výši přístavních poplatků, dovozních daní a daní z počtu přepravovaných osob, které Ku platil. Bratr si zřejmě všiml, že poplatky za dovezené zboží jsou tak nízké, že zboží nemůže krýt ani Kuovy náklady, zatímco poplatky z počtu přepravovaných osob jsou tak vysoké, že na palubách jeho lodí musí být mimořádně velké množství cestujících. To vzbudilo jeho podezření a přivedlo ho na myšlenku, že jde možná o pašování."

Wang se odmlčel, ale soudce ho pohledem vyzval, aby pokračoval.