Dnes bych vám chtěla představit čínského režiséra Gao Qunshu a jeho film s názvem Soud v Tokiu.

Film Soud v Tokiu se svým námětem vztahuje ke spravedlivému rozsudku nad 28 japonskými válečnými zločinci, který vynesl Mezinárodní vojenský soud Dalekého východu, jenž se skládá ze zástupců 11 států. Ve filmu čínský soudce Mei Ruao, prokurátor Xiang Zhejun a Ni Zhengao pod tlakem některých velkých zemí, argumentovali na základě rozumu a svým rozhodnutím nakonec poslali 7 japonských válečných zločinů na šibenici. Kromě těchto skutečných událostí je ve filmu fiktivní příběh normální japonské rodiny, která po válce žila v bolesti a s vnitřními rozpory. Režisér tohoto filmu Gao Yunsu si myslí, že Soud v Tokiu je filmem, který kritizuje válku a připomíná historii, aby dnešní lidé dokázali proti válkám bojovat a vážit si míru. Gao a jeho kolegové se před natáčením filmu připravovali déle nežli rok, největší překážkou pro ně bylo, že nedokázali najít celistvý dokumentární záznam soudního jednání. Ve vztahu k tomu, režisér řekl,

Nejdříve jsme museli všestranně poznat tuto historii, což pro nás ale nebylo lehké. Hledali jsme ve státní knihovně, v knihovnách na mnoha dalších různých místech, v univerzitních knihovnách. Konečně jsme našli vzácný materiál, který nám hodně pomohl při natáčení filmu.

Gao řekl, že pro jeho film soud v Tokiu je nejdůležitější realita. Aby se vyjadřoval ve shodě s realitou a ukázal depresivní veřejnou náladu, hlavní barvou tohoto filmu se stala zeleň. V tomto filmu je zdařile popsána skupina lidí, z nichž 11 jsou soudci z odlišných států, dále je tu 28 válečných zločinců. 80 procent dialogů filmu Soud v Tokiu je v angličtině, 10 procent v japonštině, 5 procent v čínštině. Herci tohoto filmu pocházejí z čínské pevniny, Tchajwanu, Hongkongu, USA a Japonska, je mezi nimi řada velkých hvězd. Co se toho týče, Gao k tomu řekl,

Herci jsou prostě herci. V mých očích není nikdo velká hvězda, je to jenom herec, který umí vytvořit postavu a hrát roli. Často říkám hercům, že každý film pro ně představuje nový začátek, musejí tvořit znovu od úplného začátku.

Letos je Gaovi něco přes 40 let, po skončení univerzity dlouho pracoval jako novinář. Díky tomuto profesnímu startu má Gao velmi rád filmové a televizní dokumenty. Jeho první film se jmenuje Zlatý hrášek, všechny role v něm hrají neprofesionální herci. Gao si myslí, že neprefesionální herci dokážou lépe ukázat skutečné rozpoložení člověka. Televizní seriál pod názvem 13 případů vražd, vytvořil podle skutečných událostí a vypraví v nich kriminální případy vztahující se k drobným lidem.

Pokud jde o rozdíl v natáčení pro film a televizi, Gao řekl,

Natáčení televizního filmu je ovšem těžší než natáčení filmu. Režisér, který dokáže natáčet výborné filmy, není ničím zvláštním. Protože disponuje příznivými podmínkami---tedy časem a penězi. Ale kdo dokáže natočit nádherný televizní film, ten si zaslouží obdiv. Protože obyčejně televizní režisér nemá k dispozivi ani dost času ani dost peněz.

Jako režisér preferuje Gao Qunshu náměty, které obsahují hluboké myšlenky a pravdivou životní atmosférou. Uvedl, že v roli režiséra si připadá jako amatér. Jeho hlavní profesí je prožívat život. Pouze ve volném čase svoje poznatky a zážitky vyjadřuje prostřednictvím filmových a televizních děl.