V Autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko se šíří nekonečné stepy a spojené hory. V tamnějším pohoří Jin-šan jsou zachovány skalní malby, umělecké rarity starověkých menšinových národností. U těchto obrazů vyrytých do skal se zrcadlí proces civilizace starověkého lidstva na stepích Vnitřního Mongolska.
Pohoří Jin-šan se šíří z východu na západ a je dlouhé stovky kilometrů. Na sklaních malbách se líčí nejrůznější figurky, k nimž patří lovci, rytíři či tanečníci s divnými obličeji, zvířata a rostliny, Slunce a Měsíc, jakož i záběry z každodenní výroby, života a totemistického vyznání.
Na severní i jižní straně pohoří Jin-šan byly širší stepy, kde žilo v různých historických obdobích více než deset severočínských národností. Sklaní malby právě představují nesmrtelné stopy zanechané těmito skupinami. Nejlepší čas na obdivování skalních maleb je při vzestupu a pádu slunce, kdy se dá malby jasněji pozorovat přes záření nastupujícího či zbývajícího slunečního světla a navíc se zázračně vyskytují obrazy, které jsou sotva viditelné za jiných časů.
Skalní malby Jin-šanu objevil staročínský geograf Li Tao-juan. V následujících několika stoletích se však nikdo nepustil do vědeckovýzkumné činnosti a tento poklad umění v pohoří Jin-šanu spal dalších více než tisíc let. K objevu několika sklaních maleb došlo teprve ve třicátých letech dvacátého století, kdy byla realizována čínsko-švýcarská společná výprava do pohoří Jin-šanu. V sedmdesátých letech minulého století provedli archeologové ze Vnitřního Mongolska všestranný výzkum sklaních maleb Jin-šanu a splnili otisky na tisícovky těchto maleb, což otřáslo studijními kruhy v Číně i zahraničí.
Pan Pao Li-tao, badatel mongolského původu působící na čínském Výzkumném centru skalních maleb, uvedl, že
„skalní malby Jin-šanu jsou ojedinělým pokladem v čínském umění skalních maleb. V oblasti pohoří Jin-šan bylo doposud objeveno přes 53 tisíc maleb, týkajících se astronomie, geografie, starověkého náboženství a jiných sfér. Nejstarší z těchto maleb má historii dlouhou více než deset tisíc let."
Pan Pao Li-tao si po mnohaletém výzkumu na místě akumuloval množství materiálu z první ruky. Má k dispozici nesčetné otisky skalních maleb Jin-šanu. Na jednom z nich je například svérázný obraz zářivého slunce, které má nos i oči. Pan Pao uvedl,
„odborníci se domnívají, že to je snad malba z bronzového období. Namalované slunce musí být figurkou Apollo. Z hlediska bible je Apollo v západních zemích dva tisíce let starý, ale naši předci vyryli do skály tuto figurku Apollo již před pěti tisíci lety."
V oblasti výskytu skalních maleb je Apollo obvykle vyryt na skále směrem na východ. V okolí Apolla jsou zase namalovány živočišné figurky. Šlo o projev modlitby kočovných pastevců za to, aby stepy za slunečního záření zaznamenaly příjemný růst stáda a štěstí lidí.
Skalní malby Jin-šanu svou starodávnými, prostými a hlubokými liniemi demonstrují pronikavý půvab umění a umožňují lidem lépe se seznámit se starověkými národnostmi na severní Číně. Pan Pao Li-tao se pustil do hlubokých výzkumů sklaních maleb Jin-šanu a často trávil několik dní ve zpustošených horách. Říká, že použitím duše vede dialog s předci.
„skalní malby představují prvotní výsledek starověké civilizace. Jakýkoli národ či země začal disponovat malířstvím než bylo vytvořeno písmo. Já bych chtěl nadále uspořádat a vyvíjet skalní malby, aby mohly kráčet z hlubokých hor do různých koutů naší země a celého světa vůbec."
|