Kuangzhouské umělecké muzeum nezaplatilo za získání tohoto pokladu ani haléř. Obraz muzeu věnoval pan Zhao Tai-lai, Číňan žijící v zahraničí. Zhao Tai-lai bezplatně věnoval Kuangzhouskému uměleckému muzeu více než 10 tisíc uměleckých pokladů. Asi tisíc patří k pokladům 3. třídy.

Stojí za zmínku, že 10 tisíc předmětů představuje jen malou část pokladů věnovaných Zhao Tai-laimem za dobu 10 let.

Zhao Tai-lai je letos 51 letý. Narodil se ve městě Dongguan v jihočínské provincii Kuantonu. Jeho rodina ráda sbírá historické památky už po několik generací. Ve svém dětství se začal učit malování a posuzovat historické památky. Jeho praděd Wu Ting-fang byl ministrem spravedlnosti, ministrem zahranicí a úřadujícím premiérem v období čínské republiky. Byl také sběratelem a sbíral množství historických předmětů. Když byl mu 15 let, jeho otec a matka zemřeli, poté žil se svou tetou v HongKongu. V roce 1992 se přestěhoval do Londýna a získal britskou státní příslušnost. Malování obrazů a sběr historických památek jsou jeho stálými koníčky. Malování obrazů a jejich vystavování spolu s kaligrafiemi jsou stále hlavními součástmi jeho života.

Jeho teta se kvůli ochraně domácích sbírek po celý život nevdala. Před smrtí předala Zhao Tai-laiovi desítky tisíc uměleckých předmětů, které jejich rodina za několik generací nashromáždila.

V roce 1985 31-letý Zhao Tai-lai dostal informaci, že dostane ve Velké Británii dědictví. Když otevřel dveře sklepa v zámku své tety, spatřil nespočetné velké a malé dřevěné bedny, v nichž byly drahocenné kulturní památky, které sbírala jeho teta.

Kohokoli by potkala taková šťastná náhoda, měl by nesmírnou radost. Ale Zhao neměl. Takové množství pokladů bylo pro Zhao Tai-laiho zátěží. Neznaměstnal ani jednoho dělníka, aby se neprozradilo, že doma má tolik pokladů. On a jeho žena velmi málo vycházeli z domova. Doma zůstával vždy jeden z obou manželů, aby tyto poklady hlídal. Chovali psy a kočky kvůli hlídání pokladů.

Nakonec se jednoho dne Zhao rozhodl věnovat Číně část svých sbírek bezplatně. Sám zabalil každou historickou památku. Zhao dále prodal čtyři vily v Londýně, aby získal prostředky na dopravu, aby tyto kulturní památky přepravil do Číny.

Od roku 1991 Zhao Tai-lai mnohokrát věnoval čínským muzejním organizacím více než 50 tisíc historických památek a sbírek, jejichž hodnota přesáhla 800 milionů juanů. Když mluvil o důvodech, proč věnoval Číně tolik kulturních památek, Zhao řekl, že lidský život je krátký, jeho drahocenné poklady nepatří jemu, ale těm, kteří se o ně budou jednou v budoucnosti zajímat. Přeje si, aby více čínských obyvatel znalo tyto poklady, které zanechali naši předkové.

Ve muzeích, kterým Zhao věnoval kulturní památky, se zúčasnil přípravy popisů každé z nich. V muzeu drahých kaligrafií a maleb napsal skoro všechny poznámky k památkám. Toto muzeum nabývá na stále větším věhlasu, ale cena vstupenky se nezměnila. Zhao Tai-lai mnohokrát upozornil „Za žádnou cenu nezdražíme".

Před nedávnem Zhao Tai-lei dostal cenu světový vyspělý Číňan žijící v zahraničí. Při zmínce o této poctě Zhao Tai-lai řekl: „peníze jsou užitečné, ale peněz stačí jen přiměřeně. Člověk by měl mít ideu. Rád bych byl obyčejným člověkem, jednoduchý život je nejlepší."