Město Eldus se nachází na západě Autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Má větší podíl obyvatel mongolské národnosti. Dříve byla tam pustá půda s ošklivým přírodním prostředím, slabým ekosystémem a relativně zaostalým hospodářstvím. Pastevci mongolského původu si nyní uvědomili důležitost ekologického prostředí, upevňovali ekologickou výstavbu a zlepšili prostředí. Současně nastoupili cestu blahobytu stájovým chovem pastevního dobytka. Nedávno jsme navštívili mongolskou vesnici Men Keqing, ležící ve středně jižní části města Eldus a nevlastní oči poznali velké změny tamních obyvatel v oblasti výroby a života.

Ve vesnici jsme potkali pastevce Xiao Se-lin, jak řídil náklaďák plný kukuřicové slámy směrem do kravínu. Xiao Se-lin nás okamžitě přivítal do domu a věnoval nám mléčné potraviny. Nemohli jsme uvěřit, co jsme tentokrát uviděli: barevný televizor, videopřehrávač VCD, mobilní telefon a nákladní auto. Nemohli jsme ani představit, že před deseti lety vedli tamní obyvatelé život bez styku s vnějším světem.

Předtím jsme něco slyšeli o tehdejší uzavřenosti a zaostalosti vesnice men Ke-qing. Nebylo tam k dispozici elektrické a telekomunikační vedení, ani cesta do vnějšího světa. Koně představovali orací nástroj místních pastevců a také nejlepší dopravní prostředek. Místní úředník Wang Ping uvedl,

„vesnice Men Ke-qing byla v podstatě izolována od vnějšího světa. Došlo k poškození porostu a degenerování půdy. Nebyla ani cesta a dopravně se používaly buď koně a nebo chodidla. Kdysi byla vystavěna silnice, ale zmizela za dva tři dny následkem větru a písků, které zavinilo poškození ekologického prostředí přírodním chovem dobytka.

S cílem podstatně změnit situaci, místní vláda zpočátku chtěla pro pastevce vyvinout nové území s jednotným vybavení domů, zavlažovaných půd a chlévů. Jenže pastevci se nerádi přestěhovali a tak místní vláda rozhdla zvýšit investice na zlepšení stavu dané vesnice. Pomáhala pastevcům při obnovení místního porostu. Přitom začala rozvíjet zalesňovací aktivity, zakázat libovolné pasení a podporovat chov dobytka v chlévu. Na tomto základě se zabývala silničním spojením, elektrickým vedením a výstavbou vodohospodářské infrastruktury.

Pastevec Xiao Se-lin řekl, že zanedlouho po zavedení zmíněných opatření nastala velká změna prostředí ve vesnici.

„po chovu dobytka v chlévu začaly luky být mnohem lepší než dříve, také poušť se zelenala. Kromě toho se zlepšily životní podmínky po různých stránkách. Každá usedlost si ročně vydělává 30 až 40 tisíc čínských juanů."

Jsme odkráčeli z Xiao Se-linového domu a přišli k jeho sousedu Alatovi. Ten právě telefonoval se svým kamarádem. Po ukončení telefonického hovoru nám uvedl,

„nemohli jsme se seznámit s trhem, když nám nebylo k dispozici telefonické spojení. Často jsme seděli na tržišti celý den, ale nic neprodali. Teď můžeme dopravit na tržiště dobytka nebo maso až poté, co se po telefonu dozvědíme, že je někdo bude skutečně potřebovat."

Před rokem 1998 bylo ve vesnici Men Ke-qing mnoho dětí, které musely přerušit školní docházku následkem životních nesnází rodiny. V současné době se vzdělanost pastevců obecně zlepšila kvůli pohodlné dopravě a zvýšení příjmů. Pouze v loňském roce vykráčelo z vesnice deset nových vysokoškoláků.

Díky zvýšení životní úrovni dochází k obohacování kulturního života. Pastevci se rádi ve volném čase setkávají na společnou zábavu, na tancování a zpívání. Alat umí hrát na flétnu a přivedl nás k jeho spoluhráči Baterovi, kde se často koná společná zábava a je k dispozici zvuková souprava, kterou koupil vesnický úřad.

V doprovodu písně začal hospodář věnovat přípitky hostům. Nastala rušná atmosféra. Pastevci se již loučili s ošklivými přírodními podmínkami, zaostalou infrastrukturou a životními nesnázemi. Kráčejí kupředu na rozvojové cestě nového typu a den co den vedou šťastnější život.