(rozhovor s Janem Petránkem)

J.H. Známý český komentátor a redaktor Českého rozhlasu Jan Petránek se s námi (znovu) podělí o své pohledy na nejnovější vývoj současné Číny.

Já bych jako první navrhl otevřít téma o čínském přístupu k otázkám vědy a zejména energetiny. To jsou záležitosti, o kterých se tady často diskutuje a mě by zajímalo, jak to vidíš z Prahy.

J.Petránek: Já mám velikou radost z celého čínského vývoje. Já jsem byl prvně v Číně v roce 1965, to bylo krátce poté, co se změnil režim v Sovětském svazu a po pádu Chruščeva přišli noví lidé a pokoušeli se tak říkajíc i o nový vztah. A tehdy už bylo jasné, že Čína prochází velice těžkým obdobím. O to radostnější bylo, když jsem po mnoha letech, v roce 1991, se do Číny podíval znova a viděl jsem, že vliv Ten Tiao Pinga a jeho reformní úsilí nastartovalo fantastický historický rozvoj celé Číny. Byla to prostě veliká radost a po dalších patnácti letech vidím, že Čína se skutečně stává nejenom historicky starým kulturním skvostem na této planetě, ale že je to zároveňm i obrovská síla. Zaujal mě také francouzský novinář, který nyní psal o Číně svojí knihu, o tom, že je to země neuvěřitelná, protože 25 let mít rozvoj 8 % ročně, to je něco naprosto fenomenálního. A také jsem si říkal, s čím přijde teďka to zasedání, které je v Pekingu – nejvyššího fóra. Je to pořád stranické fórum, ale tady v Čechách se asi málo vnímá to, že do Komunistické strany Číny byly otevřeny dveře pro podnikatele a že mnozí a že mnozí z těch podnikatelů zasedli na provinční úrovni, na úrovni měst, i na vyšších úrovních v řídících složkách této země.

Teďko je nesmírně zajímavé, co se objevilo v té základní zprávě čínského prezidenta, který je zároveň šéfem i stranickým, kdy mu jde o harmonický, vyvážený růst uvnitř čínské společnosti a princip harmonie, který je na hony vzdálen starým pojmům o třídním boji, aby tato harmonie zavládla i ve světě. To je něco skutečně fehomenálního a myslím si, že v takovém velice umírněném prozíravém tónu se nesou i ty změny, které jsou velice důležité v samotné Šanghaji.

Já jsem byl nejvíce udiven v poslední době tím, že jak se blížilo padesáté sedmé výročí vzniku kolik se objevilo obrovských záležitostí kolem vědy. Nejdůležitější byla energetika.

J.H. Ano, to se v Číně akcentuje velice.

J.Petránek: To bylo obrovsky zajímavé, když se objevilo, že v provincii Anhui v městě Hefei, které je metropolí. Pokud to mohu přiblížit českému posluchači, tak je to – když se najde pekingský poledník a šanghajská rovnoběžka, tam kde se protínají, tam je Hefei, kde se podařilo – právě před několika dny, tři dny před prvním říjnem, kdy bylo 57. výročí vzniku Čínské lidové republiky, kdy se dala do provozu a prvně a úspěšně – na tři vteřiny – ale jsou to tři vteřiny, které jsou asi tak důležité, jako když Gagarin prvně obletěl za jeden den zeměkouli, tak na tři vteřiny se zažehl provoz v aparátu, kterému se říká Tokomak a kde je naděje, že jednou termojaderná energie bude vyrábět elektřinu.

J.H. K dalšímu setkání s Janem Petránkem vás za týden v příštím vydání pořadu Jak se jim žije zve opět Jiří.