Ji Xianlin se narodil v roce 1911 v chudé rolnické rodině ve východočínské provincii Shan Dong. Ve věku devatenácti let byl Ji Xianlin přijat současně na Pekingskou univerzitu a Univerzitu Qing Hua, které obě představují nejlepší univerzity v Číně. Tehdy Ji projevil velký zájem o západní kulturu a jazyk, nakonec si vybral univerzitu Qing Hua a tam studoval na fakultě evropských literatur. Na univerzitě se Ji nejprve zabýval sanskrtem a překladem buddhistické bible. V roce 1935 24letý Ji přijel do Německa, na Univerzitu v Gettingenu, jeho učiteli se stali odborník na sanskrt Ernst Waldschmidt a odborník na tokarštinu Emil Sket. Desetiletý pobyt v Německu změnil život Ji Xianlina a dal mu základ pro studium východní kultury.

Čínský svaz pro vědu o Tuhuanga a Tulufanu představuje orgán, který speciálně studuje středoasijskou a západoasijskou kulturu a jazyky. Ji Xianlin tento orgán založil a dlouhodobě zastával funkci šéfa tohoto svazu. Generální tajemník Čínského svazu pro nauku o Tuhuanga a Tulufanu profesor Chai Jianhong uvedl, že desetiletý život v Německu na pana Ji hluboce zapůsobil. Řekl, že tokarštinu v současné době v Číně neumějí ani tři lidé. Pan Ji Xianlin se tento jazyk naučil od německého profesora, díky své píli se stal mistrem tokarštiny. Kromě toho Ji dosáhl velkých výsledků v překladu indické literatury ze starobylého období.

V roce 2004 Ji publikoval knihu pod názvem Deset let studií v Německu, ve které vzpomíná na svoje zážitky v Německu. V knize cituje pasáže ze svého deníku, který si psal v začátcích svých studií na Univerzitě v Gettingenu: "můžu tady číst knihy, naučit se znaky, které mají dlouhou a slavnou historii. Je to můj dávný sen." V knize „Deset let studií v Německu" Ji napsal: "Našel jsem tady celoživotní cestu, šel jsem po této cestě více než půl století až dodnes a budu v této cestě ještě pokračovat".

V roce 1945 se Ji vrátil z Německa do vlasti a ihned na Pekingské univerzitě založil fakultu východních jazyků, která se stala čínskou hlavní základnou pro studia východní kultury. Doposud tato fakulta vyškolila více než 6000 odborných pracovníků, mezi nimi je i 30 čínských velvyslanců v zahraničí. Až do svých 85 let Ji stále učil vysokoškoláky. Jeho kolegové si myslí, že pan Ji mladé generaci pokytl vzácnou pomoc.

Ji Xianlin přeložil do čínštiny a angličtiny historická a umělecká díla ze starobylé indičtiny, tokarštiny, ze sanskrtu, což jsou jazyky, kterým dnes už málokdo rozumí. Navíc Ji čínské čtenáře seznámil s německými romány. Šéf Čínského svazu překladatelů Pan Guo Xiajong řekl, že Pan Ji věnuje vyučování a studiu celoživotní úsilí, jeho přínos pro rozšiřování čínské civilizace a východní kultury, pro vybudování mostu mezi východní a západní kulturou, je veliký. Je vzorem všem čínským intelektuálům. Čínský svaz překladatelů se rozhodl, že udělí panu Ji Xianlinovi cenu za Celoživotní přínos v oblasti překladu, aby ocenil jeho velký vklad pro kulturní výměnu.

V posledních letech je Ji nemocný a dlouhodobě pobývá v nemocnici. Po obdržení ceny v nemocnici novinářům řekl, že čínská překladatelská kultura má historii delší než 2000 let, díky tomu se kultura čínského národa dědí z generace na generaci. Uvedl, že máme 5000letou kulturu, dá se říci, že za uplynulých 5000 let nebyla nikdy naše kultura přerušena, čemuž napomáhá překladatelství. Překlady jsou záznamem historie. Získal jsem Cenu za Celoživotní přínos v oblasti překladu, této oblasti chci i nadále věnovat velké úsilí. Bude mi už téměř 100 let, ale ještě dokážu pracovat alespoň deset let, věřím tomu.