Letos 57-letý Li Yuan-chang měl rád studium na škole ve svém dětství. Nevzdal se svého studia, i když měl velmi tvrdé životní podmínky. Po absolvování výsoké školy Li se stal venkovským učitelem bez jakého koliv váhání.

„Vidím žáky naše třídy jako své syny nebo dcery, a proto jsem pro to, abychom milovali své studenty jako svá děti. Jeden student se upustil své studium kvůli chudobě a začal pracovat na poli. Navštívil jsem jeho rodinu šestkrát, a na konci jsem přemluvil jeho rodinu a odvezl jsem ho do školy na bicyklu.

Od roku 1985 Li Yuan-chuang začal být učitelem čínštiny v střední škole. Od této době zkoušel reformu ve vyučování čínštiny, která odpovídá vzdělání na venkově.

„Kolem našeho domova jsou hrazy velké řeky. V hloubi o jednu tředinu metru v hrazu jsou písky a kameny, které jsou stavební materiály. Kdyby tytp věci byůy vykopány a prodány člověk by si moho vzdělávat. Ale taková neopravněná těžba poškodila úvodné pole, na kterém se objevily velké jamy. Jeden můj student dělal tam po víc než půl měsíc průzkum. A psal sloh, v něm se domníval, že starší generace prodávaly písky a způsobily půdu pro vydělání peněz, ale potomci nebudou mít půdu a budou postiženi přírodní pohromou. Takovou škodlivou těžba je třeba snický funkcionář po čtení řekl, že jeden 15-letý student může znat vážnost této věci. Hned svola zaměstnance ze závodu na těžení komenu a písku k zasedání. Tito lidé pochopili a zavřeli svůj závod.

Podle informace většina studentů z nich, které kdysi učil Li Yuan-chang složila zkoušky do výsokých škol. Další se stali mistry v zemědělství a vedoucím pro uplatnění vědecké techniky. Kromě toho sborník slohů s názvem „Květičky na poli, které psali jeho studenti, byl určen jako čítací pomůcka pro předmět čínštiny. Jeho student Yan Zhao-dong novinářovi sdělil, že naučil se od učitele Li schopnost pro celý ževot.

„Učitel Li nejen nás učí znalosti, a také schopnost a ještě způsobům získání znalosti, a je to schopnost pro celý život člověka."

Nicméně je neočekávacné, že před šesti let Li Yuan-chang dostal važnou nemoc. Musel odjít od vyučovací třídy a opustit své studenty. Místní školský orgán uvažoval jeho zdraví a přemístil ho do vysoké petagogické školy v čínské provincii Jinlin , kde jsou lepší podmínky a pracuje jako vyzkumník čínštiny. Vedení mělo úmysl, aby on mohl dobře odpočívat. Ale Li Yuan-chang považoval to za nový záčátek služby pro venkovskou petakologii.

„Jakmile jsem se uzdravil, jezdil jsem do venkova. Protože moje práce se změnila, jsem výzkumník. Chtěl jsem být dobrým vyzkumníkem. Jako provinční výzkumník bych měl znát petagogickou situaci v celé provincii."

Od té doby pracoval na venkově nejměně čtyři měsíce ročně. Dosud už navštívil 80 procent okreských středních škol v celé provincii Jinlin. Po průzkum Li Yuan-chang zjistil, že nižší kvalita venkovských učitelů je důležitým fatorem, který překáží rozvoj venkovského vzdělání.

Kvůli omenzeným penžním prostředkům je těžké rozvíjení vychování školení zaměstnávajcích učiltel. V této situaci předložil návrh na založení centrální vesnické školy, kde učitelé z mnoho venkovských školách budou spolu připravovst vyučky, vzájemně poslouhat přednášející hodiny a společně studovat a diskutovat.

Za jeho usilí v provincii Jinlin se postupně založilo 42 centrálních školách v devěti oblastí. Vyučovací kvalita řad venkovských učitelů se tím zvyšila.

V současnosti Li Yuan-chang stále usiluje o službu venkovskému vyučování. Má přání, aby děti na venkově co nejrychleji dostala vzdělání jako ve městě.