J.H. V další části rozhovoru s reportérem Janem Petránkem navážeme je jeho předchozí úvahy, jež se vztahovaly k rozvoji čínských měst. V minulé části hovořil Jan Petránek o Šenženu. Jakému dalšímu městu se bude věnovat dnes?

J.Petránek: Další? To bych se musel vrátit k Šanghaji, mě překvapilo oznámení z posledních dnů, že Šanghaj se teďka snaží o dlouhodobý plán, ale už nyní konkuruje Tokiu jako základní přístav nejenom námořní, ale i letecký. To je také obrovská záležitost, ta ambice má znamenat, že do deseti let by tam kargo, náklady pro letadla a také pro pasažéry leteckých společností mělo ročně dělat neuvěřitelných 85 až 100 miliónů lidí. To jsou údaje, které ukazují na to, že není vůbec přehnané mluvit o tom, že Čína vsadila na moderní vývoj a na harmonizaci. Pokud toto bude platit, a já jsem přesvědčen, že tady v cestě k tomuto programu nestojí nic, potom tento ekonomický a sociální přístup ke světu je asi tou nejlepší odpovědí na současnou světovou hrozbu terorismu. Protože terorismus, který je dnes skloňován jako problém světa ve všech pádech a na všech konferencích od OSN až po NATO až po EU, tak jak lze na to lépe reagovat, než velikým úsilím o rozvoj moderní společnosti, kde myšlenka sociální harmonie stojí na prvním místě.Tady je třeba vidět, že Čína dělá ohromně pro sebe, ale že... takto jsem to četl, když na podzim, už jsou to dva roky, to byl první říjnový týden, kdy prestižní britský týdeník Economist srovnával rozvoj Číny se Spojenými státy, tak tam bylo zcela jasně řečeno, že Čína má svým rozvojem na svět takový vliv, jako bylo objevení Ameriky, což byla událost, kterou začal novověk. Teďko by se dalo mluvit o supernovověku, vždyť taky jsme v jednadvacátém století.

J.H. Mluvili jsme zatím o vnitřním vývoji Číny, jak nahlížíš na čínskou zahraniční politiku? Zejména v té ekonomické oblasti?

J.Petránek: Tady myslím, že mnozí, kteří myslí jenom na svět v pojmech ekonomické rivality, tady Čína dělá vrásky na čele všem burziánům a všem ekonomickým stratégům celého světa, ať jde o Spojené státy, tak i o nejbližší...říká se tomu nové velryby a to je Indie, Brazilie, Jižní Afrika... ti vidí,jak ta čínská ekonomická expanze na domácím poli se musí projevit ve světě. Když mám vypíchnout, protože toto je obrovsky široké téma, jednu věc, která mi brala dech, tak je to údaj o tom, že za posledních deset let čínští lékaři, kteří pracují v Africe, čili na kontinentu, který byl koloniálně vykořisťován Anglií, Francií, Německem, Belgií, když se podíváme na Kongo, Itálií – Habeš... Ta éra kolonialismu, která měla končit v šedesátých letech, čili skoro před půl stoletím, ta dodneska překonala tu šílenou africkou bídu, a čínští lékaři a lékařské týmy za posledních deset let tam dokázali ošetřit patnáct milionů Afričanů.

J.H. K působení čínských lékařů v Africe se vrátíme v dalším vydání pořadu Jak se jim žije, ve kterém vám nabídnu pokračování telefonického rozhovoru s Janem Petránkem. Pořad připravil Jiří.