O své názory na odkaz Mao Zedonga pro současnou Čínu se s redaktory Beijing revue Wangem Yanjuanem a Chen Wenem v New Yorku a Li Li v Pekingu rozdělili emeritní profesorka historie na bostonské univerzitě a členka Fairbanksova centra pro výzkum východní Asie paní Merle Goldmanová, profesor politických věd a člen Weatherheadova institutu pro východní Asii na kolumbijské univerzitě pan Pau Bernstein a profesor historie na pekingské univerzitě pak Yang Kuisong.

Mao je velmi pověstný tím, že zahájil revoluci z venkova. Domníváte se, že onen drastický výsledek, který měla Maova činnost pro zemědělskou Čínu, má dodnes své důsledky?

Goldmanová: Především on a Komunistická strana zaujaly strategii, že je třeba sjednotit Čínu po 50 až 60 letech její nejednoty. To bylo velmi důležité. Za druhé on a Komunistická strana zajistili vzdělání celé mladší generaci. To znamená, že dnešní Čína má 90 procentní gramostnost. Pamatujte na to, že je to země s 1,3 miliardami lidí, ale její stupeň gramotnosti je velmi vysoký. Za třetí zvýšil postavení žen. To je velmi důležité, chceme-li pochopit, o co jde dnes.

Mao a Komunistická strana začali v oné době budovat infrastrukturu. A konečně – možná nejdůležitější věc – zdravotní péče v Číně – Čína měla životní vyhlídky stejné jako rozvinuté země, třebaže to byla velmi, velmi chudá země. A my jsme si dělali legraci z těch doktorů, kteří bosí chodili z vesnice do vesnice. Oni však dělali cosi velmi důležitého. Chodili po vesnicích, ozdravili vodu, dali lidem injekce a šli dál. Ale ona čínská životní očekávání se velmi protáhla.

Takže když k moci nastoupil v sedmdesátých letech Deng Xiaoping a zahájil ekonomické reformy, měl k dispozici vzdělanou, zdravou populaci, která byla připravena reagovat. Myslím, že tato okolnost je velmi důležité, abychom pochopili, co se stalo.

Yang: Mao býval spasitelem chudých rolníků v Číně. Na druhé straně kvůli svému zaslepenému uctívání vzoru, který viděl v Sovětškém svazu, začal Mao považovat zemědělce a jejich soukromé hospodaření za potenciální hrozbu uskutečnění socialismu sovětského typu. Také věřil, že industrialiuzace by měla být založena na tom, že budou obětovány zájmy zemědělců. Proto přes zavedení systému komun ve vztahu k vlastnictví půdy a přes tzv. systém „hukou" (regitrace obyvatel) v 50. letech, zemědělci se znovu dostali do nevýhodného postavení. I když dnes zemědělci dosáhli zpět svého práva na volný pohyb, ve srovnání s městskými obyvateli jsou stále obětmi Maových opatření.

Lidé často citují slova Deng Xiaopinga o tom, že Mao byl ze 70 procent dobrý a 30 procent špatný. Myslíte, že jeho odkaz se bude v budoucích letech vyvíjet?