Pokračujeme v rekapitulaci názorů na zavední „indexu štěstí" tak, jak je publikovala Beijing Revue.

Vzdor tomu, že v Číně existuje trvalý a rychlý ekonomický růst, nerovnováha v různých sociálních aspektech nahlodává důvěru veřejnosti a její podporu vládnoucí straně. Má to za následek společenský neklid, který brání vývoji společnosti.

V Číně jsou nejdůležitějsím cílem těch, kteří vytvářejí politiku, základní zájmy naprosté většiny obyvatel. To je také základním úkolem politiků. Musí zajistit, aby lidé byli spokojeni se změnami, které se vytvářejí v průběhu reformy. V tomto smyslu je „index štěstí", který je využíván pro to, aby odrážel míru spokojenosti lidí, důležitým údajem pro politiky, aby rozhodli, jaká opatření mají přijmout.

Liu Yikun (www.hebei.com.cn): Když se podaří dosáhnout základní roviny životní úrovně, nejdůležitějším cílem společenského vývoje není vytvořit co největší bohatství, ale maximálně zvýšit lidský pocit štěstí. Protože Čína docílila jistého stupně ekonomické prosperity, rozvoj společnosti by neměl být už chápán jednoduše jako ekonomický růst, měl by být nahlížen jako koordinované zlepšování ekonomiky, životního prostředí a kultury. To je jediný model rozvoje, který odpovídá konceptu rozvoje soustředěnému na člověka. Index štěstí ke schopen takový rozvoj odrážet všestranně. Změna, v jejímž rámci se akcent přesunul z pouhého sledování růstu HDP na lidské blaho, odráží změnu orientace vlády na budování harmonické společnosti.

Index štěstí ve svém současném stadiu je stále nedokonalým měřítkem a potřebuje vylepšení. Musí pokrýt všechny faktory, které mohou ovlivnit subjektivní lidský pocit štěstí, stejně jako zahrnout čínské kulturní zázemí a úroveň ekonomického rozvoje. Je nutno zdůraznit, že pokud nový parametr posuzování nebude vytvořen pečlivě, statistika nebude odrážet pravdivé údaje o životě lidí.

Zhu Dazhi (Chengdu Evening News): Spolu s tím, jak postupuje společenský pokrok, prodělávají zásadní proměny způsoby, jakými mezinárodní společenství vnímá vývoj člověka. Rozvojové strategie v různých zemích se už dávno nesoustředí pouze na ekonomický růst, ale věnují mnohem více pozornosti zlepšení lidského pocitu štěstí. V Číně nastal podobný trend, vyjádřený úsilím o dosažení harmonické společnosti.

V jistém smyslu štěstí je velmi těžko měřitelný pocit. Avšak z pohledu managementu společnosti je úroveň štěstí měřitelná.

Skutečnost, že Čína hodlá zahrnout index štěstí a společenské harmonie do oficiálních statistik, prozrazuje, že čínská vláda si uvědomila důležitost rozvoje, který bude vyváženě koordinovat vývoj ekonomiky, společnosti, přírody a lidí, že se to stalo klíčovým měřítkem při budování harmonické společnosti.