O své názory na odkaz Mao Zedonga pro současnou Čínu se s redaktory Beijing revue Wangem Yanjuanem a Chen Wenem v New Yorku a Li Li v Pekingu rozdělili emeritní profesorka historie na bostonské univerzitě a členka Fairbanksova centra pro výzkum východní Asie paní Merle Goldmanová, profesor politických věd a člen Weatherheadova institutu pro východní Asii na kolumbijské univerzitě pan Pau Bernstein a profesor historie na pekingské univerzitě pak Yang Kuisong.

Jak se bude vyvíjet Maův odkaz?

Goldmanová: Když učím své studenty, oceňuju Maa z 30 procent jako dobrého a 70 procenty jako špatného. Oněch 30 procent jsou body, které jsem zmínila už dříve – strategie sjednocení Číny, zajištění všeobecného vzdělání, zdravotní péče a zlepšené postavení žen. Pak ale Mao perzekuoval intelektuály, kteří po něm chtěli, aby zemi modernizoval. V 50. letech zavedl kampaň s názvem „Velký skok vpřed" a odstartoval kulturní revoluci (1966-1977), která podryla dřívější reformy a způsobila chaos, nejednotu a krveprolití.

Bernstein: Nemyslím si, že je možné vyjadřovat to pomocí procent. Nedomnívám se, že takové vyčíslování procent má smysl. Vezmete-li v úvahu katastrofy, jimiž byly Velký skok a kulturní revoluce, tak pokud chcete nějaká procenta, tak bych řekl, že 70 procent bylo špatně a 30 procent dobře, jednoduše proto, že Čínu tak velice zbrzdily. Mao za to nesl velkou odpovědnost. Při oceňování Maa je to velkou a vážnou zátěží.

Yang: Onen soud Denga je považován za nejpřiměřenější Komunistickou stranou. Následní straničtí vůdci věří, že jsou oprávněni zdědit státnické vlastnosti Maa, aniž by bylo třeba hlásit se k jeho chybám. Vědí dobře, že jakákoli kampaň, která by kritizovala Maa, podobně jako tomu v případě Chruščovova obvinění na adresu Stalina v roce 1956, by mohlo přinést potíže jim samým. Proto dokud bude Komunistická strana vládnoucí stranou, Dengův soud o Maovi bude neotřesitelný.

Co si myslíte že je hlavním odkazem Maa?

Bernstein: Vzdor katastrofám, jimiž byly Velký skok a Kulturní revoluce, vedl Mao velmi silnou zemi, která dosáhla ekonomických i vojenských úspěchů. Nevím, jak Číňané skutečně smýšlejí: je to těžké odhadnout.

Ve vztahu k Maovi je třeba vzít velmi vážně ještě jeden aspekt. Když srovnáte Maa se Stalinem, Stalin prohlašoval, že má velmi dobře promyšlenou ideologii, že je novátorem marxismu, ale Mao skutečně přemýšlel o základech socialistického a komunistického rozvoje.

Výsledek byl strašný, ale v polovině 50. let, v rámci protipravičácké kampaně, Mao pronesl řeč „Rozpory mezi lidmi". Myslím, že v ní jsou dodnes základní principy pro dnešní Čínu. Dnes jsou stejně tak mezi lidmi konflikty zájmů. Mezi lidmi neexistují nutně pouze rozpory, které jsou vedeny s nepřáteli. V Číně je stále více a více konfliktů. Mao to rozeznal ve velmi ranném stadiu. Mao věděl, že jsou rozpory mezi zemědělci a dělníky, mezi příslušníky národnosti Han a národními menšinami, mezi městy a velkými městy, mezi těžkým průmyslem a lehkým průmyslem.