Etnická skupina Tchu patří k početně menším národnostem v Číně. Má asi 200 tisíc příslušníků, kteří žijí na západě Číny hlavně v provinciích Čching-chaj a Kansu. Jednou z nejslavnějších svátků menšinového etnika Tchu je Nadun, který v národnostním jazyce znamená zábavy a radovánky.

Tématem Nadunu zůstává oslava bohaté sklizně. Protože začíná v červenci podle lunárního kalendáře, někdy se nazývá i červencová slavnost. K vzniku tohoto festivalku se odedávna váže tajemné ovzduší. Mezi místními obyvateli se šíří mnoho legendárních příběhů. Ve starověku prý žil dovedný truhlář. Říkalo se, že ho i císař přivolal do hlavního města na stavbu dvorského paláce. Za tři roky byl vystavěn palác s nevídanou velkolepostí a luxusností. Aby veškeré krásné věci na světě byly svým monopolem, císař dokonce dal rozkaz zabít truhláře. Ten hned v noci utekl domů a odhodlal se zorganizovat povstání vesničanů, kteří už dávno nesnesli krutovládu císařského dvora. Jakmile se císař o tom dozvěděl, poslal armádu k potlačení nepokojů. Když se dvorská armáda blížila k vesnici, napadlo truhláři, aby vesničané bili gongy a bubny, vyzvedali zhotovené vlajky, mávali obarvenými zbraněmi a s jásaním kráčeli směrem do chrámu. Když to uviděli dvorní vojáci, upadli to rozpaků. Vesničané jim řekli, že slaví bohatou sklizeň a tančí, aby poděkovali nebesům za dobrotu. Armáda se koneckonců stáhla. Na připomenutí obratného truhláře se poté šéřily každoroční radovánky, které se pomalu vyvíjely v dnešní podobu Nadunu. Jeho hlavní náplní zůstává oslava bohaté úrody.

Nadun je masovou akcí, která se koná po skupinách jednotlivých vesnicí. Začíná v pozdním létě po sklizení a končí až v podzim. Kvůli dvouměsíčnímu trvání se nazývá „nejdelší zábavní festival na světě".

Oslava Nadunu trvá od 12. července až do 15. září podle lunárního kalendáře. Může ji organizovat jediná vesnice nebo dva sousední vesnice společně. Nejvíce je vidět formu společné zábavy. Jedna vesnice slouží jako hostitel a druhá je hostem. Dlouhá řada mužských příslušníků obou vesnicí má kráčet směrem k mlatu hostitelské vesnice. Na cestě bijí gongy a bubny a jásají s vlajkami v nejrůznějších barvách. Nejvřelejším a nejpřekvapivějším okamžikem je slyšet ohromující zvuk od velkých bubnů a obdivovat zdatnost a pohlednost kluků, kteří skákají a jásají v doprovodu bubnového zvuku.

Jakmile se tým dostane na místo, otevře se opona Nadunu. Nejdůležitějším programem je velký tanec za účasti čtyřiceti až padesáti lidí. Řadí se podle věkové kategorie. Vpředu tancují staří lidé, kteří jsou obvykle zorganizovateli Nadunu a následníky daného tancu. Za nimi tancují mladí lidé s různobarevnými vlajkami a naposled je vidět děti s vrbovým proutím. Taneční pohyby sice nejsou komplikované, ale vypadají nádherně díky pořádnosti kroků a rytmickosti bubnu a gongu. Během tancování hostitelská strana neustále věnuje přípitky tanečníkům.

Rušný slavnost Nadun znamená dobrou šanci na návštěvu příbuzných a kamarádů. Pro chlapce a děvčata je také okamžikem romantického setkání.