Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) účast ústřední vlády na financování zdravotní péče v letech 1980 až 2004 klesla ze 40 procent na 16 procent.

Pro srovnání, ve Spojených státech vláda přispívá na zdravotní péči 40 procenty, v Thajsku je to kolem 56 procent, v Austrálii 66 procent , v Německu 82 procent a v Japonsku je to až 85 procent. V takových rozvojových zemích jako je Indie, Kuba a Vietnam je zdravotní pojištění zdarma.

Finanční pokrytí čínské ústřední vlády je nerovnoměrné. Skoro dvě třetiny je určeno pro zdravotní potřeby městských oblastí, které jsou domovem jenom jedné třetiny čínské populace, zatímco jenom jedna třetina jde na venkove, kde žijí dvě třetiny Číňanů.

Podle zdrojů Čínské akademie věd až 80 procent těch finančních prostředků, které v čínském zdravotnictví směřují do městských oblastí využívá jenom 8.5 miliona lidí, převážně úředníků.

Nerovnoměrná distribuce je příčinou toho, že Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila Čínu – která má 4. největší ekonomiku na světě – až na 188. místo ze 191 zemí pokud jde o ukazatel spravedlivého rozdělení lékařských zdrojů.

"Reforma čínského zdravotnictví změnila nemocnice na elitní kluby pro bohaté", tvrdí Centrum pro rozvoj a výzkum (DRC) při Státní radě Číny a označuje tuto reformu za „neúspěšnou".

„Je to vládní a tržní nezdar" řekl Li Ling, profesor Čínského centra pro ekonomický výzkum na Pekingské univerzitě. „To není správné. Hospodářství zaznamenává rychlý růst, lidé mají lepší příjmy, ale léčební náklady rostou mnohem rychleji".

Protože vláda pokryje jenom 5 až 20 procent platů zdravotníků, pacienti se musí podílet za tomto rozdílu, říká, pan Ge z DRC.

„To vede k tendencím zbytečného předepsiování léků, což může ohrozit zdraví veřejnosti", uvedl Ge. Kromě toho prodej léků nemocnicím sebou přináší korupci a mnoho zdravotnických zařízení bere úplatky od farmaceutických firem.

K potlačení rostoucích cen leků, Komise pro státní rozvoj a reformu (NDRC) vydala koncem srpna letošního roku svůj 19. oběžník o cenách léků, kde určila strop 99 antimikrobiálních léčiv. Předpokládá se, že snížení cen ročně přinese pacientům úsporu na nákladech na léky kolem 4.3 miliardy čínských juanů (asi 538 milionů USD).

„Přesto někteří odborníci varují, že to může jěště zhoršit tendency zbytečného předepisování léků", říká Li.

Li uvedla, že předchozí snížení cen vedlo jenom k tomu, že některé farmaceutické firmy zvýšily ceny poté, co začaly vzrábět podobné produkty, ale v novém balení a pod jiným názvem. Některé nemocnice na to reagovaly zvýšením léčebních nákladů, ignorovaly vládní normy a odmítly podávat levnější léky.