Vítám vás v pořadu Posezení nad čínskou literaturou.

Bez rudého koberce, věhlasných moderátorských jmen a objektivů kamer přímého televizního přenosu. V takovém prostém ovzduší se minulý měsíc v Pekingu v Muzeu moderní literatury konalo předávání ocenění 4. ročníku literární ceny Moutai, kterou uděluje časopis Lidová literatura. Minimální pozornosti se celé akci dostalo take od čínských médií.

Ocenění letos získalo devět autorů, jejichž díla byla publikována v uplynulém roce v tomto časopisu, včetně v Kanadě narozeného čínského spisovatele Čang Linga ( Zhang Ling ), který se ve svých románech zabývá životem čínské komunity v cizině.

Většinu z oceněných autorů čtenářská veřejnost moc nezná, s výjimkou takových jmen jako Šu Tching (Shu Ting) nebo Čchen Žan (Chen Ran). Šu Tching je poetka, jejíž tvorba měla v polovině 80. let minulého století u mladé čínské generace mimořádný ohlas. Bylo to zlaté období popularity literatury v Číně. Čchen Žan se zase proslavila introspektivním a vysoce individuálním románem pod názvem "Soukromí život." Román vyšel v roce 2000 a byl přeložen do angličtiny. Ovšem tentokrát obě autorky získaly cenu za literární eseje.

Vítězové kategorie krátkých románů získali finanční odměnu 10 tisíc čínských juanů (asi 1233 USD), zatímco součástí cen, udělených ve skupině esejí a poezie byla finanční pozornost ve výši 3 tisíce čínských juanů (asi 370 USD).

V rámci literární ceny Mao Tunga (Mao Dun), další přestižní čínské literární ceny například vítězové dostávají 30 tisíc čínských juanů (asi 3 700 USD). V případě Ceny literárních médií v čínštině - kterou začalo v roce 2003 udělovat několik čínských mědiálních skupin - se vítězi poskytuje finanční odměna 100 tisíc čínských juanů (asi 12.500 USD) a v podstatě je to nejvyšší trofej v čínských literárních kruzích.

Finanční hotovost ve zmíněných případech rozhodně nelze srovnávat s Nobelovou cenou za literature, kde vítěz dostane něco přes jeden million amerických dolarů. Přesto, například pro mladého spisovatele Lou Wej-čanga (Lou Weizhang) ze Sičuánu, v jihozápadní Číně, tato cena mimořádné povzbuzující.

Lou Wej-čang byl nejlepší v kategorii nejlepší krátky román. Jeho vítězné dílo se jmenuje "Vyzvědač". Nabízí v něm pohled na tvrdý konkurenční boj mezi čínskými vysokými školami o nejlepší studenty. Knížka je napsána neobvykle barvitým sičuánským dialektem.

Vítězná díla byla vyselektována z 500 krátkých románu, povídek, esejí a básní, které byly publikovány v časopisu Lidová literatura od listopadu 2005 do října 2006. Výber provedla 9-členná komise, počítající známé spisovatele, básníky a literární kritiky. Za laickou obec v ní byli tři čtenáři.

Mladí autoři ve své tvorbě velmi vynalézavými, ale velmi odlišnými způsoby vykreslují celou řadu postav, konfrontovaných s dilematickými životními situacemi, jenž jsou vlastně odrazem života současné čínské společnosti.

Časopis Lidová literatura, který vychází nákladem 60 tisíc výtisků měsíčně vznikl na popud bývalého čínského předsedy Mao Ce-tunga tři týdny po vyhlášení Čínské lidové republiky 1. října 1949. Jeho prvním šéfredaktorem se stal známý čínský spisovatel Mao Tung (1896-1981).

Literární cena byla založena v roce 1981. Spisovatel Mao Tung, který v březnu stejného roku zemřel a přál si, aby existovalo podobné literární ocenění, věnoval pro něj darem finanční prostředky ve výši 250 tisíc čínských juanů (kolem 30.826 USD). Kvůli nedostatku financí se pak cena udělovala sporadicky. Každoročně se rozdává od roku 2003, kdy se spolusponzorem ceny stala společnost Moutai, z jihočínské provincie Kuej-čou.

Mnoho mladých čínských spisovatelů se prosadilo právě poté, co byla jejich díla opublikována v časopisu Lidová literature, jenž se stal historickou kronikou moderní čínské literatury.