V roce 1987 15 letý Xi Bao Li Gao absolvoval střední školu. Viděl vesničany, kteří zoufale bojovali s chodobou, a domov postižený větrem a pískem, v jeho srdci vznikla velká idea, že chtěl zůstat se svými příbuznými na původním místě a že bude vysazovat stromy, které budou bránit jeho rodný kraj proti větru a písku a tak zachraní svůj domov.

Jeho rodina byla tou myšlenkou nadšena a se svým synem se dala do regulace větru a do obrany proti písku. V poustěi je těžké osazovat stromy. Xi Bo Li Gao a jeho rodiče pracovali pouze lopatami, kopali jámy pro sázení stromům, stromy museli zalévat podomocí věder. Neměli žádná zařízení pro kopaní jam, ani pro zavlažování. Denně pracovali přes 12 hodin. Dlaně se jim pokrývaly mozeoly a ubývali na váze, ale z toho si nic nedělali, měli jen obavy z velkých výkyvů počasí v poušti. Jejich úsilí a pracovní výsledky mohla snadno zničit písečná bouře. Další problém pro ně znamenal dobytek, který pěstovali vesničané. Krávy jejich sousedů často v noci sežraly jejich pečlivě vysázené stromečky. A proto Xi Bao Li Gao mnohokrát plakal, ale nikdy nepropadl depresi, naopak jeho odholání bojovat s pískem bylo stále pevnější.

Boj proti poušti se pro něj stal nejen zkouškou pevné vůle, ale také bojem na život a smrt. Jednoho dne ztratil Xi Bao Li Gao v důsledku )navy vědomí a upadl na zem. Za dlouho poté si uvědomil, že jako z dálky slyší, jak ho jeho blízcí oslovují jménem, ale nemohl se hýbat. Jeho otec a sousedé ho hledali v poušti, protože byl už podvečer a Xi Bao Li Gao se ještě nevrátil domů. Když ho našli, polovina jeho těla už byla zaváta pískem. Když se o této záležitosti zmiňuje, pociťuje Xi Bao Li Gao vůči svým příbuzným vděk.

Díky svému strastiplnému úsilí a neustálému sázení stromečků zazelenil už Xi Bao Li Gao od roku 1993 12 hektarů písečné půdy.

Do postupného rozšiřování plochy vysázených stromů Xi Bao Li Gao a jeho rodinna vkládají stále více peněz. Celá rodina žije dost těžký život. Chovali desítky ovcí, ale nikdo je nechtěl zabít kvůli masu, protože chtěli tyto ovce vyměnit za zelezné sítě, používané proti větru a na zpevnění písku. A tak Xi Bao Li Gao a jeho rodina žily chudým životem a mlčky vysazovali stromy po desítky let. Hektary jeho lesů vyvolaly pozornost ostatních vesničanů a ti rodinu Xi Bao Li Gaa ocenili. Díky tomu byl Xi Bao Li Gao byl vyhodnocen jako „uvědomělý mladík".

Xi Bao Li Gao tak realizoval svou ideu. Ozelenil poušť a vysadil stromy, a proto se stal znamým. Ale on přemýšlel dál. Uvažoval o tom, že v jeho vesnici jsou dva tisíce hektarů pouště, z nich více než jeden tisíc hektarů potřebuje vysazení stromů. Jeho rodina to nezvládne, k tomu je třeba sil všech lidí. A tak v roce 1995 začal sázet stromy spolu s 10 rodinami z jeho vesnice. Bezplatně pomohl jiným vesničanům, poskytl jim technické rady a předal jim vlastní zkušenosti se sázením stromů. Bezplatně poskytl jiným vesničanům svých 200 tisíc stromečků.

Jeho zásluhou už v okrese Bai Yin Ta La zeleň pokryla 30 procent pouští. Vesničané, kteří odešli z vesnice před 20 lety, se v okamžiku, kdy se to dozvěděli, do vesnice vrátili. Okres Bai Yin Ta La, který byl v minulostí celistvou pouští, se stal bohatým územím.