Ve svém článku uvádí deník China Daily příklad života jedné typické pekingské rodiny, která reprezenuje tzv. střední čínskou vrstvu.

Dcera Fangra je pro své rodiče zdrojem velké radosti a štěstí. Jsou odhodláni zajistit pro její růst dobré životní podmínky.

„Ve snaze, aby studovala na nejlepší škole, zaplatili jsme za školu 30 tisíc juanů, které jsme věnovali jako sponzorský dar," říká Zhang.

Kromě tohoto školného platí manželé pro Fragran lekce tance, hudby a angličtiny.

Do budoucna plánují vkládat tisíc juanů každý měsíc do jakéhosi vzdělávacího fondu pro Fangran. Fond by měl pokrýt základ jejího středního vzdělání v Číně.

„Nevíme, jestli naše dcera bude chtít studovat v zahraničí, ale šetříme zvláštní peníze na studia v zámoří, „ říká Cao. „Máme jediné dítě a doufáme, že bude mít všechno, co bude chtít."

Podle sociologa Nanjinské univerzity pana Zhou Xiaohonga dospělí lidé ve věku mezi 30 a 45 lety jsou jakousi sendvičovou generací, protože mají odpovědnost za vlastní rodiče a své děti.

Zhang a Cao se možná můžou cítit úlevu, že všechny čtyři jejich rodiče jsou důchodci s vlastní penzí a domem. Mají ale obavy ze svých výdajů na léčení.

Zdůrazňují, že v Číně není dosud ustanoveno zdravotní pojištění. Pokud by jejich rodiče onemocněli nějakou vážou nemocí, nebudou schopni ušetřit desítky tisíc juanů potřebných na léčení.

Ve vztahu k vlastní vzdálené budoucnosti Zhang a Cao věří, že Čína co nejdříve ustanoví systém sociálního pojištění. Mezitím musí být založeno pojištění pro případ nezaměstnanosti pro lidé, kteří bojují se stále se zvyšující konkurenci na trhu práce.

Hlavními faktory v konkurenci na pracovním trhu jsou neustále se zvyšující počet vysokoškolsky vzdělaných žadatelů a požadavky společností na uchazeče, na jejich co nejvyšší schopnosti.

„To je příčinou pro náš model dvojitého systému, uplatňovaného v jedné rodině (jeden pracuje pro vládu, tedy ve státním podniku, druhý pracuje pro soukromou společnost), což je ideální rodinné rozložení sil v Číně.

Přechodná doba

Zhou z Najingské univerzity je přesvědčen, že Čína zažívá přechodovou fázi z období desetiletí plánované ekonomiky k tržně orientované ekonomice. V tomto období změn se střední třída snaží nalézt relativně bezpečný a stabilní život.

„Ačkoliv čelí tlaku jak doma tak ve společnosti, střední vrstva žije kvalitně a vyváženě," říká Zhou.