K dalším slovům, která znamenají štěstí a která se tedy doporučuje často používat, patří například „qing" ?, které znamená oslavu, „xi" ?a „fu" ??vyjadřující štěstí, „lu"?, což znamená oficiální postavení, „shou"?, které upomíná na dlouhověkost, „gui"? které znamená vznešenost, „sheng" ?, které se užívá v souvislosti s rozmnožováním a „duo"?, které se užívá ve smyslu hojnosti.

Když se slovo „ping" použije jako podstatné jméno, znamená to vázu, ale také to symbolizuje mír a stabilitu.

Ve starověku téměř každá bohatá rodina měla doma nějakou čínskou velkou nádobu nebo velkou vázu umístěnou v rohu místnosti nebo v hale. Lidé věřili tomu, že to přinese rodině štěstí a klidný život.

Některé rodiny také rády pěstovaly na zahradách stromy typu cassia, jejichž název zní stejně jako slovo „gui" ?, které znamená vysoké společenské postavení. Granátová jablka obsahují mnoho semínek („zi" ?), a proto byla granátová jablka v rodinách pěstována ve víře, že rodina bude mít více synů. Souviselo to s vírou, že více synů znamená více štěstí.

Obzvláště při zvláštních příležitostech, jakými byly Jarní svátky, svatky, náboženské obřady, oslavy narozenin, pohřby, bylo důležité vyvarovat se používání tabuizovaných slov.

Všechno, co se v průběhu Jarních svátků přihodilo, muselo být označeno za dobré, ať už to tak doopravdy bylo nebo ne.

Při svatebních obředech nejen že Číňané rádi používají červené ozdoby, ale také pro nevěstu připravují jistý druh syrových burských oříšků „hua sheng"?? a červené čínské datle „hong zao"??, což symbolizuje „zao sheng"??, neboli přání, aby nevěsta měla brzy dítě.

Tradice velela, že dokonce knedlíčky pro nevěstu musely být vařené pouze napůl. Malý chlapec se nevěsty měl záměrně zeptat, když je ochutnávala: „sheng bu sheng" ???? Tedy - jsou knedlíčky vařené nebo ne? Foneticky to zní stejně jako – narodí se ti brzy dítě nebo ne? Nevěsta musela odpovědět: „sheng" ?. To znamená, že bude mít děti. Bylo pro ni tabu říct: „bu sheng" ???

Bylo zvykem, že matky cvičily své dcery odpověď na tuto otázku v průběhu svatebního dne. Nejčastěji však nevěsta byla zticha, aby neporušila žádná tabu.

Rybáři neradi slyší zvuk pro „fan" ?, protože to znamená převrácení a je to považováno za nešťastné slovo pro rybářskou loď. Rybáři toto slovo na moři nikdy nepronesou. Nikdy by taky neměli močit, pokud stojí na přídi člunu, neměli by ublížit mořské želvě, neměli by nikdy vhodit mrtvolu do oceánu, neměli by jíst nic, co se používá při bohoslužbách, ani by neměli vyjet na lov bez toho, aniž by během přesně určeného dne vzdali úctu mořskému Bohu.

Ve všedním životě Číňanů byla běžná různá tabu. Různé národnostní menšiny měly svá vlastní tabu. Některá tabu zůstala až do dneška a cizinci se s nimi mohou setkat někdy ve zcela neočekávaných chvílích.