Blíží se tradiční čínský Nový rok, neboli Jarní svátky. K připomenutí tohoto největšího svátku v roce pořádají Číňané veškerých národností pestrobarevné akce. V dnešním pořadu se s vámi spolu vypravíme do vesnice národnosti Tchu a podíváme se na to, jak Tchuové oslaví Jarní svátky.
Vesnice nazvaná Padesátka leží na severozápadě Číny v provincii Čchinghaj. Má více než 160 usedlostí, které tvoří většinou příslušníci etnické skupiny Tchu, dále pak Chanové a Tibeťané. Za pomoci místní vlády se v těchto letech značně rozvíjí pěstování hospodářských rostlin. Vesničané vedou stále lepší život. U příležitosti Jarních svátků připravují nejrůznější kulturní akce.
Etnická skupina Tchu slaví dvě nejrušnější a nejslavnostnější svátky, tedy Jarní svátky a národnostní festival Nadun. Během Jarních svátků se tchuská komunita stává mořem písní a tanců. Tchuské rčení totiž říká, že za den by mohli obejít bez jídla, ale bez písní ne.
Ve dvoře vesnického výboru sedí několik staříků kolem kamenného stolu. Hrají na národnostní hudební nástroje lidovou hudbu. Uprostřed dvora tancuje přes desítka žen v národnostních krojích. Děti radostně běží sem tam. Celý dvůr je plný smíchu a mohli bychom ze vzduchu vyčichat veselí svátku.
Mezi tancující ženy patří dvacátnice i sedmdesátnice. Každý nosí fialovou vestu na horní části těla a pětibarevnou stuhu kolem pasu, má vysokou boty s výšivkami a drží v ruce červený vějíř. Všichni nadšeně tancují v doprovodu hudby, jsou totiž členy vesnického týmu interpretačního umění. V poslední den roku podle lunárního kalendáře zajedou jménem vesnice na společnou zábavu zorganizovanou vládou střediskové obce. Od druhého dne nového roku až do lampiónového dne vykonají turné po okolních vesnicích.
Šéf interpretačního týmu Liu Yingchun se zahloubal do místních dramat. Líbí se mu zejména umělecká forma Yuexian, kde je obvykle několik rolí zpívaných jediným člověkem. Liu většinou zpívá dílo vlastní tvorby textové i hudební.
Etnika Tchu je známá svou pohostinností. Navštívíte-li rodinu tchuské národnosti, buďte jako doma, jinak by se domnívali, že je ponížíte.
Na oslavu jarních svátků se Tchuové připravují již v době dvaceti dní před slavností. Měli by spařit měsíční koláčky, smažit potraviny a očistit dvůr. V noci na Nový rok se celá rodina setkává a lepí na dveře a okna novoroční malbu, na níž musí být vytištěny drak, fénix, kůň a zlato. Poté pořádají ve dvoře takový rituál, že tváří proti západu zapálí cypřišové větvičky a tři kadidla, vrhnou se k zemi a modlí se o to, aby bylo vymýtáno všechno zlo v uplynulém roce a nastalo štěstí v novém roce.
Časně ráno Nového roku se všichni převlékají do svátečních krojů a hrají ve dvoře opeřený míček. Druhého dne nového roku by mladí lidé navštívit vesničany staré generace, aby si s nimi připili a popřáli jim hodně štěstí v novém roce. Tradiční zvyky novoroční oslavy jsou většinou zachovávány, ale nastávají některé změny. Časně ráno Nového roku se všichni vesničané například shromažďují ve dvoře vesnického výboru a navzájem se pozdravují.
|