J.H. Dnes podruhé vás chci v pořadu Čínské zajímavosti pozvat na procházku do pekingské ulice Liulichan. Stačí, když se mnou vystoupíte na stanici podzemní dráhy Hepinmen, která je přibližně uprostřed jižní části okružní trasy. Pak půjdeme asi dvě stě, možná tři sta metrů na jih. Dojdeme k místu, kde hlavní ulici protíná slavná ulička prodejců uměleckých předmětů Liulichan. Kdybychom se dali doleva, tedy na východ, šli bychom onou částí, kde je celá řada velkých galerií a antikvářských obchodů. Když se vydáme západním směrem, bude se Liulichan postupně zužovat a po jejích obou stranách, kterou tvoří obchůdky vybudované z přilehlých hutongů, budeme nalézat stále menší a menší krámky.

Do jednoho z nich jsem zavítal a setkal se tam s prodavačkou čaje, která se jmenuje Džaj, která se ovšem představuje jako Julia. Minule nám Džaj vysvětlila jaké základní druhy čaje lze v tomto krámku dostat a zahájili jsme s ní čínský čajový obřad, na jehož začátku bylo důkladné vyčištění čajové konvice a celé sady keramického a porcelánového nádobí, které si Džaj pro svůj obřad připravila.

A pak už Džai nasypala do konvice jasmínový čaj, který pro náš obřad zvolila. Kolik je ho třeba?

J.H. Potřebujeme tři až pět gramů čaje. Pokud je čaj jen pro jednu osobu, tak dáme tři gramy, když je osob více, použijeme pět gramů.

J.H. Při nabírání se používá zvláštní dřevěná lžíce. Ptám se, z čeho je vyrobená.

J.H. Ano, je to speciální čajová lžíce. Jak slyšíme, je vyrobená ze dřeva. Ze zvláštního žlutého dřeva. Čaj se s ní snadno nabírá a také se snadno odhaduje váha nabraného čaje.

No a jdeme na to. Džaj ještě urovná malé hrníčky, ze kterých se bude pít a pak útlé porcelánové nádobky, kterým se říká „čichací pohárky". Ale na jejich použití teprve dojde. Nyní je čas nalít do konvice s čajem vodu. Připomínám Džaj, že na rozdíl od jiných situací, kdy připravuje čaj s obřadnou mlčenlivostí, měla by nyní svůj postup popisovat. Džaj se tomu sice směje, ale snaží se mému přání vyhovět.

J.H. No a jak slyšíme, Džaj uz nalévá horkou vodu do konvice. Jsem zvědavý, proč otvor konvici okamžitě přikrývá dalším šálkem. To proto, aby se teplota vody uvnitř konvice uchovala ve stále stejné výši.

A pak – po krátké chvilce – nalévá Džaj první čaj do šálků a čichacích pohárků. Propláchne je čajem – a ten pak vylije na mřížku, která tvoří podložku její pracovní plochy. Odtud čaj odtéká malým kanálkem do připravené odpadní nádobky. První čaj, který se vylouží, se tedy nepije. Slouží jen na vypláchnutí pohárků a také proto, aby se vnitřní povrch šálků udržel ve stejné teplotě jakou má čaj. Proč je třeba první čaj použít pouze k tomuto účelu? Džaj vysvětluje.

J.H. No ano, čaj, který tu používáme, je tak zvaně ručně připravovaný čaj, tedy lidé ho brali do rukou ... a současně jde o čajové lístky, které byly sesbírány přímo s keřů, tedy i ty je lepší před prvním požíváním čaje propláchnout horkou vodou. Je to lepší pro zdraví, jak Džaj na závěr dodává a zůstává tím věrna oné v Číně tak často zdůrazňované nutnosti – dbát dobře o vlastní zdraví.

Horká voda se v konvici pro první propláchnutí ponechá jen krátce, aby nezačal uvolňovat svoji vůni. Pak se teprve naleje do konvice další várka horké vody.

J.H. No a pak počkáme čtyřicet pět vteřin. První várka čaje, který už budeme pít, je připravena – ale Džaj ji nejprve nalije do čichacích pohárků.