Čínský rozhlas pro zahraničí

v Kontakt
China Radio International
Domov
Svět
  Ekonomika
  Kultura
  Věda a technika
  Sport
  Další

Dnešní Číňané

Novinky z Číny

Čínská ekonomika

Společenský život

Věda a technika
(GMT+08:00) 2007-03-02 22:15:43    
Působení jezuitů v Číně

cri

(rozhovor s českou sinoložkou, PhDr. Lubicou Obuchovou) 3. část

J.H. Dnes vám v pořadu Jak se jim žije nabízím další část rozhovoru s významnou českou sinoložkou doktorkou Lubicou Obuchovou. Při její poslední návštěvě Číny, kterou uskutečnila koncem uplynulého roku, jsem hovořili o jejím výzkumu působení evropských jezuitů v Číně v 17. století. V předchozí části rozhovoru se paní doktorka v závěru zmínila o Václavu Pantaleonu Kirvitzerovi z Kadaně ze severních Čechách. Nyní bude ve svém vyprávění o této postavě pokračovat.

L.Obuchová: On se také na čínskou pevninu nedostal, protože měl v péči jak Čínu tak Japonsko, které se spravovalo z Makka, takže byl omezen ve své pohyblivosti, takže se na pevninu poprvé dostal až italský jezuita Matteo Ricci, v roce 1601 se pak dostal až do Pekingu se svými bratřími a založili tady křesťanskou jezuitskou misii. Tou dobou měli v Číně podle papežskéh rozhodnutí slovo Boží šířit jenom jezuité. Až později se přidali Dominikáni a Františkáni a nastala známá otázka o čínské rity.

Ricci když založil misii, tak působil na čínskou stranu velice příznivě. Všichni jezuité byli vzdělaní a byli to lidé z vyšších vrstev, takže se také orientovali na čínské vyšší vrstvy, ovšem zemřel brzy po příchodu do Pekingu v roce 1610 a císař, aby ocenil jeho zásluhy, tak přidělil jezuitům prostory nedaleko dnešní přední brány, tzv. Cchien men, kde byl Ricci pohřben a po něm tam byli pohříváni další jezuité, kteří tady zemřeli.

A mezi těmito meisionáři se pak objevují i ti naši, Karel Slavíček byl především astronomem, kartografem, jeho plán Pekingu je zachován a z těch posledních zase dva, Florian Bahr a Johann Walter byli mimo jiné také dvorními hudebníky. A Ignác Zilcherbart, který byl především malířem, a byl po smrti Giussepe Castillioneho byl ředitelem císařské malířské akademie až do své smrti. Za to byl oceněn hodností třetího stupně.

Pak taky byli další jezuité, které brzy zemřeli. Byl mezi nimi i jeden hodinář, Čechošvýcar Zudlin, mimochodem Matteo Ricci je pokládán za čínského boha hodinek, protože jezuité jako první přinesli do paláce mechanické hodiny a protože je tehdy ještě nikdo neuměl udržovat v chodu, tak v povinnostech jednoho z těch jezuitských laiků bylo natáhnout v paláci všechny hodiny. Tak se Ricci pod jménem Lima Tou dostal do panteonu.

Ještě k Zichelbartovi, ten byl letos opět připomenut, což si většina Číňanů ani neuvědomila, protože v roce, kdy ještě společně působili s Castillionem, v roce 1766 byl rok psa, a oni tehdy císaři Chienlungovi namalovali soubor maleb, album k tomu roku, Castillione namaloval tak zvaných deset půvabných květů a Zilcherbart deset nádherných psů. Většina těch maleb je dnes v maccaoském muzeu, a k letošnímu roku psa čínské umělecké muzeum udělal faksimilie této dvojí sady a v omezeném množství se prodávaly v internetové aukci. Tyto obrázky byly reprodukovány a vyskytovaly se dost často, ale autor tam byl uveden jako Ai-chi-men. Takže málokdo si uvědomoval, že se jedná o našeho krajana Zichelbarta.

J.H. Tolik prozatím z vyprávění paní doktorky Lubici Obuchové, které jsem natočil při její nedávné návštěvě Číny. Pořad Jak se jim žije připravuje Jiří.