PŘIJETÍ ČTYŘ CECHMISTRU V AUDIENČNÍ SÍNI

PANÍ JOU PŘINESE K SOUDU STARÝ OBRAZ

Když dorazili zpátky k soudu, odevzdali Ma Žung a Ťiao Taj stále ještě bezvládného Čchien Moua a oba supící poradce veliteli Fangovi. Pak zašli do soudcovy pracovny. Seržant Chung právě soudci pomáhal převléknout se do pracovního šatu.

Ma Žung si posunul železnou přilbu do týla a setřel si pot z čela. S obdivem se zahleděl na soudce a zvolal: „Tak tohle je tedy ta nejparádnější bouda, jakou kdy kdo na někoho ušil!"

Soudce se matně usmál.

„Nebylo by mělo smysl střetnout se s Čchienem přímo," vysvětlovatl. „I kdybychom měli opravdu po ruce nějakých dvě stě vojáků, bylo by to znamenalo krvaný boj. Čchien Mou je sice arcilotr, ale v žádném případě to není zbabělec a lidé pod jeho vedením by byli houževnatě bojovali.

Od začátku jsem měl v plánu nějak ho přelstít. Chtěl jsem v Čchienovi a jeho lidech vzbudit dojem, že je po všem a o našem vítězství že bylo rozhodnuto od začátku. Původně jsem měl v úmyslu předstírat, že jsem guvernérem provincie nebo císařským cenzorem na inspekční cestě po pohraničních oblastech.

Ale když mi Tao Kan sdělil, že mezi Čchienovými lidmi je plno zběhů z pravidelného vojska, tak jsem plánu přizpůsobil."

„Nebylo příliš riskantní dovolit desátníkovi a pěti dalším mužům, aby s po útoku na tribunál vrátili do Čchienova paláce?" zeptal se Ťiao Taj. „Co kdyby byli začali pátrat a přišli na to, že jsme ne ně ušili boudu?"

„Přesně tenhle argument onu spornou otázku rozhodl," odpověděl soudce. „Nikdo, kdo je při smyslech, by přece neposlal šest zdravých bojeshopných mužů nazpátek k jejich veliteli, pokud by za sebou necítil rozhodující početní převahu. Desátníka Linga vůbec nenapadlo, aby něco ověřoval. Čchien je chytrý člověk, ale ani on nepochyboval o přítomnosti pravidelného vojska. Rozhodl se zemřít v posledním zoufalém boji, ale jeho lidé si to včas rozmysleli, zvláště když jsme jim naznačili, že je možná nepotrestáme."

„Ale jak se teď zase toho pluku, co jsme vytvořili, zbavíme?" projevil obavy seržant Chung.

„Jestli se přílie nepletu," řekl Ti klidně, „ten pluk nejprve v lidové fantazii poroste, až dosáhne velikosti celé armády, a pak se opět vypaří, aniž budeme nuceni nějak zasahovat.

Ale teď k naší práci! Nejdřív musíme uvést do chodu úřad. Pak vyjasníme záležitosti týkající se Čchien Moua.

Tao Kan teď půjde za správci všech městských čtvrtí a vyzve je, aby se ke mně neprodleně dostavili. Požádá také starší nejdůležitější cechů, aby mě v poledne navštívili.

Seržante Chungu, ty se vydáš s veliteme Fangem a deseti biřici do Čchienova paláce. Ženy a služebnictvo zůstanou až do odvolání ve svých pokojích jako v domácím vězení. Ty sepíšeš s majordomem všechny cennosti, uložíš je do trezoru a zapečetíš dveře. Velitel Fang se poohlédne po svém synovci a po starší dceři Bílé orchideji.

Ma Žung a Ťiao Taj objedou čtyři městské brýny a přesvědčí se, zda desátník Ling správně rozmístil své mužstvo, a jestli těch čtyřicet Čhienových pochopů, kteří nebyli příslušníky armády, sedí ve věžích pod zámkem. Shledáte-li všechno v pořádku, oznamte Lingovi, že byl znovu vzat do stavu bez ztráty hodnosti.

Využijte situace a zjistěte všechno o vojácích. Ti, kteří nedezertovali v bojích nebo neutekli pro nějaký větší přečin, mohou být vzati zpátky do stavu. Dnes odpoledne sestavím zprávu pro ministerstvo války, aby byli řádně zařazeni. Současně požádám, aby nám sem poslali stovku vojáků."

Soudce domluvil a poprosil seržanta Chunga, aby mu přinesl konvici horkého čaje.

Sehnat správce čtvrtí nedalo Tao Kanovi moc práce. Když je uváděl do soudcovy pracovny, netvářili se příliš nadšeně.