O jejím příběhu můžeme informovat od roku 1950, kdy se 20-letá Šen Ji-lan provdala do vesnice Xi Gou. Vesnice Xi Gou v té době byla velmi chutá. Podle místního zvyku ženy nepracovala na poli. Ale Šen Ji-lan začala pracovat na půdě v šestý dne po svatbě. Její akce se stala důležitou místní zprávou. A poté Šen a další ženy orály celinu a obdělávaly půdu, vysazely stromy a pěstovaly lesy. Ony získaly právo stejné mzdy za stejné práce jako muži. Šen se stala první člověkem, která získala toto právo ve vesnicích, v moderních čínských dějinách, což znamená emancipace čínských žen. Šen Ji-lan tím byla znamá v Číně. Šen poté vytvořila výrobní družstvo pro zemědělství, lesnictví a dobytkářství a byla vysoce hodnocena státními přestaviteli.

Přestože zastávala mnoho důležitých funkcí v provincii a městě, nechtěla se přestěhovat do města, kde je dobré životní prostředí a stále zůstala ve vesnici a pokračovala zemědělské práci. Po 50 letech Šen získala mnoho ctí, že byla přijata třináctkrát bývalým čínským předsedou Mao Ce-dongem. Zúčasnil se světového ženského zasedání v Dánsku. Přijali ji v audienci bývalý vietnamský vedoucí Ho Chi Minh a bývalý přestavitel Kim Il Sung. Matka sovětské mladé hrdinky Jorya napsala pro ni srdečný dopis. Dosud je jedinou členkou, která se zúčastnila zasedání od 1. do 10. VSLZ.

Šen Ji-lan stále jasně pomatuje scenu, jak se účasnila zasedání 1.VSLZ v Pekingu.

Na tom zasedání Šen Ji-lan splnila úkol mající důležitý historický význam. Předložila návrh, že ženy mají mít právo stejné práce a stejného příjmu jako muži. Protože v čínských vesnicích se po dlouhou dobu utvořil zvyk, že „Muži nevařejí a ženy nepracují na půdě", ženy musely vyhovět mužům ve všech a neměly postavení v rodinně i v společnosti. Její návrh byl přijat do „zákona práce", který stanovuje, že muži a ženy mají právo stejné mzdy za stejné práce.

Šen Ji-lan řekla, že VSLZ plní státní moc a rozhodne důležité státní záležitosti. Jako členka VSLZ je hrdá a nese důleživou odpovědnost. Před zahájením zasedání VSLZ vždy navštěvovla okolní obyvatele a přinesla jejich hlasy a žádosti do zasedání VSLZ. Na zasedání světomidě prověřila různé zprávy a vážně tiskla knoflík hlasování. V celém období jako členka VSLZ Šen Ji-lan předložila téměř sto návrhů včetně výstavy dalnice, rozříšení možnosti na zvyšení příjmů rolníků, upevnění výstavby demokracie základním članku atd. Všechny návrhy se tykaly zájmů obyvatel. Je radostí, že práce VSLZ je čím dále tím standardnější. Každý její návrh dostal odpověď. Viděla, že některé návrhy byly realizovány a některé nebyly uskutečněny a ptala se, proč nebyly realizovány. Pokud letos nebyly realizovány, předložila je v příštím roce. Mnoho problémů bylo vyřešeno tak postupně.

Přestože Šen je už v pokročilém věku, je stále energetická. Její tržní koncepce se potichu posilila. V minulosti vesnice Xi Gou spoléhala na nebe, ale v současnosti víc než sto hektarů pustin se stalo lesu. Po jejím vedením se ve vesnici Xi Gou postupně vybudovala mnoho podniků a všechny se hospodáří dobře. Šen Ji-lan doposud nechala desítky členských průkazů VSLZ. Řekla, že jako skutečná reprezentka rolníků musí mluvit za rolníky a lid.