  V posledních letech Čína začala ne vesnicích několika provincií zavádět poskytování životního minima. Týká se chudých lidí, kteří z nějakého důvodu nemají možnost pracovat. V letošním roce čínská vláda zavede systém vyplácení životního minima celoplošně, na celém území. Co to vlastně znamená pro 900 milionů čínských rolníků? V dnešním pořadu Čínská ekonomika a finance si poslechněte, prosím, podrobnější informace.
Osmačtyřicetiletá Wang Dianying má prospěch z vyplácení životního minima. Je to rolnice z vesnice Xiabao u městečka Beixi v provincii Liaoning, v severovýchodní Číně. Její manžel má revma a rozedmu a nemůže pracovat. Jejich dvě děti chodí do školy, proto má docela těžký život. Poté, co se místní vláda seznámila s jejich těžkým životním údělem, stali se příjemci životního minima. Každý měsíc dostávají 90 čínských juanů. Wang Dianying řekla,
„V minulosti naše rodina měla velmi těžký život, dokonce neměla peníze ani na nákup základních životních potřeb. Životní minimum pro nás znamená velkou pomoc. Můj manžel je nemocný a tuto malou částku možno použít pro nákup léku pro manžele." Lidí s podobným osudem jako je Wang Dianying je víc. Jenom v městečku Beixi je celkem tři tisíce chudých rodin a všichni mají prospěch z životního minima vypláceného pro čínské venkovany.
Kromě provincie Liaoning, bylo životní minimum pokusně odstartováno také v provincii Jiangxi, například i v městečku Nankang v této východočínské provincii. Místní vláda poslala úředníky na návštěvu všech rodin v městečku, aby se seznámili s jejich problémy a finančními příjmy. Chudý člověk na čínském venkově je definován jako občan, který nemůže pracovat a nemá z čeho žít. Proto bylo nutno navštívit každou rodin a zjistit, kdo životní minimum potřebuje.
Pětatřicetiletý rolník He Huadong bydlí ve vesnici Huashan, u městečka Nankang. Od dětství trpí svalovou atrofii obou rukou. Patří k tělesně postiženým a má velmi těžký život.
„Já a moje manželka nemůžeme pracovat, potř ebujeme pomoc. Moje manželka nemůže jít do práce, protože musí pečovat o mne. Neumím se sám najíst ani obleknout. Manželka mi pomáhá i zatáhnout zip."
Místní vláda jim poskytuje životní minimum ve výši 90 čínských juanů měsíčně. He Huadong našemu redaktoru řekl, že i když 90 čínských juanů není velký peníz, plně to ukazuje na starost místní vlády o rolníky. Tyto peníze nejen zmírňují životní problémy v rodině, ale důležitější je to, že změnily jeho postoj k životu. He má větší sebedůvěru v život. He si nyní půjčil peníze a otevřel malou samoobsluhu. Kromě toho z banky získal malý úvěr na chov prasat.
„V minulosti jsem si myslel, že svět je velmi nespravedlivý, ale teď vidím, že se o mně vláda stará. To povzbudilo moji sebedůvěru a chuť do života."
Čína odstartovala systém vyplácení životního minima v 90. letech minulého století. Od roku 1996 ho testovala na výbraných lokalitách ve vybraných regionech. V současnosti tento systém funguje v 25 čínských provinciích a profituje z něho 15 milionů rolníků. 
Čínský premiér Wen Ťia-pao minulý týden na ročním zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ) ve zprávě o činnosti vlády za uplynulé období řekl, (zvuk 4.) „Čína letos založí systém vyplácení životního minima v celé zemi. Jde o další důležité opatření k řešení otázky zemědělství, venkova a rolníků, i budování harmonické společnosti."
Zavedení životního minima je důležitým opatřením na cestě k ochraně zájmů rolníků a zachování sociální stability na venkově. Věříme, že s postupným zdokonalením tohoto systému budou Číňané mít stále lepší život.
|
v 
