V Paláci lidu v Pekingu se dopoledne 27. února letošního roku uspořádála ceremonie udělení čínských státních vědeckotechnických cen. Čínský předseda Chu Ťin-tchao slavnostně udělil nejvyšší čínskou vědeckotechnickou cenu a prémii se výří 5 milionů čínských juanů panovi Li Džen-šeng, který je akademikem čínské akademie věd, známým genetikem a odborníkem na šlechtění nových odrůd pšenice.

Nejvyšší čínská vědeckotechnická cena byla založena v roce 2000 a je nejvyšší cenou pro čínské vědeckotechnické pracovníky, kteří dosáhli důležitých průlomů v čelní pozici současné vědy a techniky nebo vynikajících úspěchů ve vědeckotechnickém rozvoji. Maximálně dva věci dostanou tuto cenu každý rok. Li Džen-šeng je 10. nositel této ceny, a je také jediný nositel této velké ceny v roce 2006.

Od 50. letech minulého století Li Džen-šeng už začal pracovat na pšenici. V té době mnoho lidí žijících v severní Číně mělo přání, aby mohlo jíst jídla z mouky každý den. Hlavní jídlo v oné době bylo kukuřice a brambora, jejíchž hektarové výnosy jsou mnohem vyšší než pšenice. Kromě toho přenice je lehce postižena nemocí. V roce 1956 se v povodí Žluté řeky říšila velmi vážná nemoc pšenice, která snížila její hektarové výnosy o 20 procent až 30 procent. Sníižení výnosy pšenice v této oblasti činily 5 milionů tun. Li Džen-šeng od té doby začal vyzkum pšenice. 

Li Džen-šeng vybral vyzkumní směr „hibridizace mezi odrůdami z dalekých původů". Tento výzkoumný směr nemělo odvahu převzít mnoho lidí v oné době. Ale Li Džen-šeng prováděl pokusy 20 let. Až na konci 80. let Li Džen-šeng úspěšně vyšlechtil hibridizační pšenici-„ Xiao Yan číslo 6". Tato hibridní odruda se po víc než dvaceti letech pěstovala ve víc než 10 čínských provincií o celkové ploše 10 milionů hektarů, což zvyšilo výrobu pšenice o 4 miliony tun a vytvořilo obrovský ekonomický a společenský efekt.

V očích jeho studentů Li Džen-šeng je laskavý a má osvícenou mysl. Když Li učí své studenty, nejen jim předádá znalosti a věnuje náležitou pozornost na pěstování jejich schopnosti, aby mohli předložit, poznat a vyřešit otázky. Li Džen-šeng ve vědeckých vyzkumech Li Džen-šeng poskytl svým studentům dostatek vyzkumných prostorů a mladé lidi, aby rozvíjeli inovačního ducha a zkumali témata, které je zajímají.

Šlechtění odrůdy pšenice je jedno z hlavních vyzkumných úkolů a jeho vědecké čety. V celé době růstu pšenice Li často přijížděl na pokusné pole patřící k výzkumnému ústavu a prozkoumával růst pšenice. Li obvykle šel na vyzkumní poli patřící k výzkumnímu středisku a prozkoumal na sebe rostou situci pšenice. Li obvykle svým studentům řekl, „když děláme vedeckotechnický pokus, 99 procent času máme věňovat prozkumu a vyzkumu, výsledky, ke kterým jsme dospěli, jsou samozřejné.

V očích jeho dcery Li Džen-šeng je obecný tatínek, který vede prostý život a také je laskavý a striktný. Jeho dcera Li Bin řekla:„ Můj tatínek je velmi poctívý a úpřímný. K své práci je striktný a vede prostý život. Řídí se principem hledat pravdu ve faktech.

V jídle není vybíravý a neplytval jídlem." Nebyla překvapena, že jeho otec získal tuto cenu. Informovala: „Všechni členové jeho výzkumné čety vloni nikdy neměli žádnou dovolenou. Připravili materiály pro získání této ceny. Jak řekl můj otech, je čest kolektiva.

Li Džen-šeng je letos 76 let starý. Už odstoupil z funkce náměstek ředitele Čínské akademie věd. Po odchodu do důchodu Li občas chodí do základny šlechtění odrůdy pšenice.

Li Džen-šeng rozhodl věnovat svému pracovišti svou celou prémii jako „fond stipendia studentů". Li Džen-šeng řekl, „odměna, kterou mi stát poskytuje, už je vysoké. Nedělám si starosti o jídlo, bydlení a další věci, a proto nepotřebuju tyhle peníze. Ale sto nebo jeden tisíc juanů může ovlivňovat studium chutých studentů. Darovala jsem tyto peníze pro chutým studentům a pomůžu jim studovat beze starosti. Nemá to větší význam?"