Národnostní menšiny v Číně se vyznali ve vyjadřování svého života použitím písní a tanců. Po dlouhá léta vytvářely svérázný umělecký styl, který se nazývá domorodým uměním. Členové ČLPPS reprezentující menšinová etnika se v těchto letech snaží chránit národnostní domorodé umění.

Milí posluchači, slyšíte tibetskou domorodou píseň nazvanou „Dcera ze sněhové hory Meili". Zpívá ji proslulá tibetská zpěvačka Zongyong Zhuoma. Je členkou ČLPPS a pochází z Tibetského autonomního kraje Di-čching v provincii Jun-nan. S potěšením sleduje vysokou pozornost, kterou vláda věnuje ochraně národnostního domorodého umění. Také je potěšena tím, že národnostní domorodé umění má díky širší společenské podpoře šanci na rozvoj. Například při gala show jsou národnostní domorodé písně doporučeny jako klíčový program, rovněž v prodejnách audiovizuálních produktů jsou příslušné kazety či cedečka umístěny na význačném místě a jdou na odbyt. Zongyong Zhuoma uvedla,

„Myslím, že stát již věnuje ochraně národnostního domorodého umění mimořádnou pozornost a kladá lidové písně, bel canto a populární hudbu ve vokálních soutěžích na stejnou úroveň. Jako národnostní umělkyně jsem s tím velmi spokojena."

Zongyong Zhuoma se domnívá, že ochrana národnostního domorodého umění musí být spjata s úsilím o jeho zlepšení a rozvoj.

„Na základě ochrany národnostního domorodého umění bychom měli odvážně držet krok s rytmem naší epochy. Například musíme zpívat za použití vědecky prozkoumaných pěveckých metod, jen tak mohou naše národnostní domorodé písně být životaschopné a být uznány celým světem."

Zongyong Zhuoma právě těží se svého pěveckého vzdělání. Studovala totiž na Šanghajském hudebním institutu a po odborném školení má ještě hlubší hlas, čímž se jí daří ještě lépe uplatňovat národnostní rysy. Stále si myslí, že by mohla zorganizovat kurs vokální výchovy a vyškolit alespoň jednoho zájemce z každé ze všech 26 etnických menšin, které žijí v provincii Jun-nan.

Milí posluchači, slyšíte výňatek ze známé tibetské epopeje „Král Gesar". Je to nejdelší hrdinská epopej na světě. Má nesmírně vysokou hodnotu po literární a umělecké stránce, ale je také velkou encyklopedií tibetských zvyků a tradic. Provincie Čchinghaj ležící na severozápadě Číny je jednou z důležitých tibetských oblastí a rovněž představuje hlavní oblast aktivity tehdejšího krále Gesara. Žije tam mnoho starých umělců, kteří umějítuto epopej zpívat. S cílem chránit vzácné tibetské umění byla zřízena v Tibetském autonomním kraji Guoluo výzkumná základna nehmotného kulturního dědictví, která se zaměřuje na sbírání a pořádání lidové kultury. Člen ČLPPS Tung Nurd, který pochází z provincie Čchinghaj, je předsedou Výzkumného střediska umění epopeje Král Gesar. Po dlouhou dobu se zabývá sbíráním, pořádáním a ochranou této epopeje. Uvedl,

„Zjistili jsme, že existuje více než 50 lidových umělců zpívajících epopej Král Gesar, z nichž je asi 30 proslulých. Zachránili jsme ústní podání jejich díla a písemně je dokumentovali. Rovněž jsme sesbírali a uspořádali mnoho dřevoryteckých a rukopisných verzí této epopeje."

Na severovýchodě Číny žije mongolská národnost, která velmi dobře zpívá a tancuje. Mongolská melodie představuje svéráznou zpěvní formu, která má pestré rysy kočovné a přírodní kultury. V pokladnici světové hudby je považována za velkou vzácnost. Paní Dedema, členka ČLPPS a proslulá zpěvačka mongolských melodií uvedla,

„Myslím, že vláda udělala velký kus práce při ochraně kulturního dědictví. Jsem velmi potěšena, že mongolská melodie byla již vepsána do seznamu nehmotného dědictví UNESCO."

Dedema navrhla pořádat přednášky a sympozia na středních a vysokých školách, aby mladá generace poznala nejklasičtější a nejkrásnější stránky národnostní kultury. Pan Wang Sidai, zástupce ředitele Národnostní univerzity v provincii Jun-nan je stejného názoru, aby se národnostní domorodé umění zachovávalo a rozvíjelo prostřednictvím školství. Podle něho je třeba zařadit výuku tradičního umění do moderního školství.