(rozhovor s českou nakladatelkou, překladatelkou a spisovatelkou Markétou Hejkalovou)

J.H. Do Pekingu přijela na krátkou návštěvu česká nakladatelka, překladatelka a spisovatelka Markéta Hejkalová. Její návštěva v Pekingu je poměrně krátká, takže jsem využil příležitosti a přijal pozvání na společný krátký výlet. Náš rozhovor jsme natáčeli během návratu.

Markéto, jsem rád, že jsme se po dlouhé době potkali. Nikdy by mě nenapadlo, že se potkáme v Číně. Právě se vracíme z výletu do Badalinu. Jak se vám líbila návštěva divoké Velké zdi?

Hejkalová: Byl to pro mne úžasný zážitek, zvlášt proto, že nasněžilo, což je tady, jak jsem slyšela neobvyklé, takže jsme se k Velké zdi brodili sněhem a už cestou jsme museli sněhem projíždět. Pro mne byl velký zážitek i ona Great Wall comune, ono místo odkud jsme na Velkou zeď šplhali. Je zajímavý zážitek vidět tady moderní architekturu. Viděli jsme tak něco, co běžný turista by asi jen tak neviděl. A pak se podívat z té zdi, která je jedním z divů světa, to je hodně zvláštní pocit.

J.H. Jak slyšíte, rozhovor jsme natáčeli v jedoucím automobilu, proto vám jeho další části raději – kvůli zvukové kvalitě snímku – přetlumočím.

Zeptal jsem se paní Markéty Hejkalové, co se svým manželem prozatím stihla v Pekingu navštívit a kam se během následujících dnů v Číně chystají.

Markéta přiznala, že toho zatím moc navštívit nestihli, jako všichni návštěvníci Pekignu navštívili náměstí Tien anmen, Zakázané město. Dále viděli výstavu o rozvoji Pekingu v Beijing planning exhibition hall, kde je možno vidět, jak bude pekingská doprava vypadat v roce 2069. Nejvíce však na hosty zapůsobil Lama Temple a to hlavně proto, že tam byly davy mladých lidí, bylo to velice živé a barevné místo.

A co se týče dalších míst, kam se chtějí hosté podívat?¨

Zvuk: Hejkalová: Cheme se podívat do Šanghaje a pak do města Xi an na terakotovou armádu, o které dosud nic nevím.

J.H. Je to možná ještě brzo se ptát, na to bych se měl zeptat až na závěr vaší návštěvy, ale – jak vás může vaše náštěva inspirovat pro vaši práci?

Hejkalová: Myslím, že mě Čína může inspirovat jako autorku prózy, myslím, že se v některé mé příští knize Čína určitě nějak mihne, ale to ještě nemůžu říct jak.

J.H. Zmínila jste se, že váš čeká ještě jedno setkání na ambasádě, které bude svým způsobem pracovní.

Hejkalová: Já bych se měla setkat s bohemisty. A zejména se těším na setkání s postgraduálními studentkami, které četly moji knžku Slepičí lásky. To je román z české současnosti. A mě moc zajímá, jak ji vnímají mladé ženy ze světa, který je tak odlišný, na to se moc těším. A protože jsme s mým mužem oba nakladatelé, tak máme jednání s nakladatelstvím, které se zabývá vydávání české literatury. Takže nás budou zajímat profesní věci, jako je distribuce, jaký je tady rabat, takové ty základní otázky. Ale samozřejmě bych byla ráda, kdyby se nám podařilo navázat i nějakou větší spolupráci. A to není vůbec vyloučeno. A protože se setkáme s bohemisty a čínskými překladateli, tak se zmíníme nejen o mojí knize, ale i dalších autorech, které vydáváme. Takže příští týden bude velmi pracovní a na to se moc těším.

J.H. Jak vnímáte po oněch několika dnech náštěvy současnou Čínu?

Hejkalová: Je to natolik odlišný svět, o kterém se u nás hodně věcí ví, nebo si lidé myslí, že vědí. Evropa má o Čínu velký zájem, určitě to souvisí s blížící se olympiádou.

J.H. Dále paní Hejkalová řekla: Zároveň je o Číně hodně mýtů, ale to všechno tu vnímám na vlastní oči, i když jsem tu zatím tak krátce, Těsím se, že budu mluvit s lidmi, že se setkám s lidmi, že se dozvím o Číně něco víc, ale myslím si, že ani za čtrnáct dní to není možné, jsou to jen letmá nahlédnutí do jiného, vzdáleného, ale velmi zajímavého světa.

J.H. Tak já vám přeju, ať se vám v Číně líbí, ať vás Čína inspiruje.

Hejkalová: Děkuju mnohokrát.

J.H. Pořad připravil Jiří.