J.H. V nedávných dnech přijel do Číny děkan pražské fakulty architektury při Českém vysokém učení technickém, pan architekt Zdeněk Zavřel. Pracovní část jeho návštěvy ho zavedla nejprve do Šanghaje, kde pan děkan zahájil jednání o spolupráci s výzamnou šanghajskou Tongji univerzitou. Na dva dny poté zavítal do Pekingu, aby si prohlédl nejzajímavější architektonické památky čínského hlavního města. V krátké chvíli předtím, nežli pan děkan odejel k prohlídce Chrámu nebes, jsem měl příležitost položit mu na půdě českého velvyslanectví, několik otázek. Rozhovor vám nyní nabízím v pořadu Jak se jim žije.

J.H. Pane děkane, já jsem se vás chtěl především zeptat, s jakým cílem jste přijel do Číny. Vím, že vaše cesta vedla nejprve do Šnaghaje, kde jste s tamější univerzitou Tongji navázal jakýsi kontatk. O tom kdybyste mi mohl něco říct.

Zavřel: Přijel jsem do Šanghaje, abychom navázali trochu těsnější styky s Tongji univerzitou. Už v minulosti byla jakási korespondence, ale zatím jsem se nedostali k přímému osobnímu kontatku, tak jsem chtěl využít této návštěvy k tomu, abychom si vysvětlili naše vzájemná stanoviska a abychom přemýšleli o tom, jestli je možná nějaká konkrétní spolupráce mezi námi. Jiné univerzity ČVUT mají řadu kontaktů, jiné faktulty, to znamená elektrotechnická, strojařská fakulta mají svoje vlastní kontakty v Číně. Každá ta fakulta si tak trošku hledá na svém specifickém území svou specifickou reciproční fakulta a my jsme si mysleli, že šanghajská univerzita je pro nás na stejné úrovni a je pro nás proto zajímavá.

J.H. Jaký je výsledek vašeho setkání se šanghajskými kolegy? Jste spokojen? Máte pocit, že se ta spolupráce rozvina a v jakých směrech?

Zavřel: My jsme se sešli s vedením fakulty, byl u toho prorektor pro zahraniční styky, byli tam dva profesoři, z nichž jeden se zabývá konzervací staveb, druhý byl z ústavu urbanismu, byli tam ještě další lidi. Byla to poměrně velká delegace, s níž jsme se bavili. Musím říct, že ten první rozhovor byl velice otevřený, že jsme si vzájemně vysvětlili, že obě univerzity hledají ve světě určitá spojení a už mají také řadu kontaktů ve světě. Ukázalo se, že Tongji univerzita má v Evropě řadu přímých kontaktů v německy mluvících zemích, je tam tradice ve spolupráci s Německem i se Švýcarskem a s Rakouskem. Pro ně samotné bylo trochu překvapením, že se objevil někdo z tak zvané bývalé Východní Evropy. To bylo pro ně zajímavé... že bychom si nějakým způsobem mohli nají území, která nás obě strany zajímají.

J.H. Když jsme si chvilku povídali, tak jste zmínil především oblast ochrany památek. Zdá se vám, že v tom směru je jakási spolupráce s čínskou stranou perspektivní?

Zavřel: To byl první konktrétní nápad, se kterým jsme přišli. My víme – a to díky panu architektu Bendovi, který působí už léta v Šanghaji – že v Šanghaji od momentu, kdy se v Číně začaly angažovat cizí mocnosti, někdy od roku 1850, se objevuje řada cizích vlivů. Ať už to byly francouzské, anglické, či jiné evropské vlivy. To je velice dobře vidět na Bundu a na koncesních územích, kde je řada staveb, které vyzařují cosi z evropských vlivů a víme, že řada z těch staveb je nějakým způsobem udržována, řada z nich tak trochu mizí pod tlakem nové výstavby v Šanghaji, a my si myslím, že bychom byli schopni nabídnout v tomto určitou expertízu, která by se týkala hlavně historických rozborů, protože si myslím, že v tom je naše fakulta možná jedna z nejlepších v Evropě a různých takových kritických, historických pohledů na onu výstavbu, jak to probíhalo v kontextu světovém a evropském.

J.H. Tolik první část rozhovoru s děkanem pražské fakulty architektury při Českém vysokém učení technickém, panem architektem Zdeňkem Zavřelem. Pokračování rozhovoru vám nabídnu za týden – opět v pořadu Jak se jim žije, který připravuje Jiří.