V pořadu Posezení nad čínskou literaturou dnes vážení posluchači nahlédneme do soukromí nejúspěšnějších čínských spisovatelů. Dozvíme se totiž kolik vydělávají.

V prosinci minulého roku vydala pekingská mediální agentura Seznam nejbohatších čínských spisovatelů. Vévodí jim spisovatel-vědec Jü Čchiu-jü (Yu Qiuyu) s ročním příjmem 14 milionů čínských jüan, který momentálně moderuje vlastní pořad s názvem Cesta tisíciletí v hongkongské televizi Phoenix.

Na druhém místě je spisovatel Er Jüe Che (Er Yue He), jehož historická díla se těší velké oblibě v televizní adaptaci s názvem Císař Jong-čeng, což byl pátý císař poslední čínské dynastie Čching, který vládl v letech 1723-36). Er Jüe Che údajně ročně vydělává 12 milionů čínských juanü.

Jeden z nejmladších čínských spisovatelů, jenom 24 letý Chan Chan (Han Han) si uzurpoval třetí pozici. V první desítce se octnul take další mladý čínský autor Kuo Ťing-ming (Guo Jingming), který se narodil v roce 1983.

Další jména patří literárním tvůrcům, jenž září na čínském literárním nebi několik desetiletí jako například Čeng Jüan-ťie (Zheng Yuanjie). V 80. letech se proslavil pohádkami pod názvem Pipilu a Lusisi. Hlavní postavy ostatních jeho knížek jsou velmi blízké zejména mladým lidem, především těm kolem 30 let.

Do první desítky nejlukrativnějších čínských spisovatelů se přes noc probojovali i některé hvězdy akademického nebe a to díky jejich působení v televizních pořadech. Mezi ně patří Ji Čung-ťie (Yi Zhongjian) profesor Siamenské university v Siamenu, v provincii Fuťien, v jihovýchodní Číně. Vedl televizní diskuse na téma slavného čínského klasického románu Sen o červené věži v kontroverzním pořadu 10. kanálu Ústřední čínské televize s názvem Přednášková síň. Psaná verze jeho televizních přednášek, která poprvé vyšla srpnu 2006 se mezitím na knižních pultech rozrostla na jeden milión kopií.

Autoři Seznamu nejbohatších čínských spisovatelů tvrdí, že cílem bylo poukázat na obrovskou propast mezi příjmy současných dobře placených spisovatelů a výdělkem jejich chudších kolegů, kterým se zatím nepodařilo probojovat mezi solventní literární elitu. Seznam měl také demonstrovat reálné životní podmínky spisovatelů v Číně. Zatímco někteří spisovatelé třou bídu s nouzi, jejich mnohem schopnější kolegové jsou už díky tlustým honorářům v exklusivním klubu boháčů.

I když někteří spisovatelé a většina veřejnosti berou tento seznam spíš jako druh bulváru a zábavy, přesto je odrazem reálného stavu, kdy čínští spisovatelé, jenž jsou glorifikování přezdívkou "duchovní aristokracie" jsou dnes zasažení "komercionalizaci" kulturního průmyslu v Číně.

Dobrým příkladem tohoto fenoménu je román Totem vlka. Vyšel v roce 2004 a prodalo se z něho 2 milióny výtisků. Spokojenost autora Ťiang Žunga (Jiang Rong) je na místě. Ostatní jeho kolegové z literární brandže mu mohou jenom závidět desetiprocentní provizi, kterou z toho dostal. Autorská práva na anglickou verzi románu Totem vlka má teď v kapse britské vydavatelstvo Pinguin a autor už dostal zálohu 100 tisíc amerických dolarů.

Ale ne všichni autoři mají takové štěstí, že zbohatnou na své prvotině. Pro většinu spisovatelů v Číně je vělkým úspěchem, když jejich dílo výjde nákladem 30 tisíc kopií. To už se považuje za bestseller. Docela vzácností je je pak náklad 100 tisíc výtisků, nemluvě o vydání 1 milionu kusů. U neznámých autorů je štěstím, že se jejich dílo vůbec objaví na knižních pultech i třeba jenom v omezeném množství.