Trh, který jsme v průběhu letošních čínských jarních svátků navštívili, se konal na břehu velkého jezera parku s názvem Jujuentan, který se nachází poblíž Vojenského muzea v Pekingu. V tomto parku není žádný chrám, takže název „chrámový" není přiliš na místě, ale přesto se mu tak říká, protože v Číně tradiční novoroční trhy konávají převážně v blízkosti slavných a velkých chrámů.

Při reprodukované techno hudbě se konalo vystoupení jednoho mladého žongléra, který bavil diváky svými kousky. S kolegyní Vilmou jsme se ho vystoupení zeptali, z jaké provincie přijel a kolik je mu let.

Jak slyšíme, mladík je z provincie Hubei a je mu dvacet let.

Další zvukový záběr ovšem svědčí o tom, že ani tradiční umění není při těchto příležitostech zapomenuto. Hudba, kterou slyšíme, pochází z Tibetu a mladí tanečníci v tradičních lidových krojích při ní tančili v širokém kole, do kterého postupně vtáhli i řadu diváků. Mladou krásnou tanečnicí jsem se – rád – nechal do kola vtáhnout i já, to ovšem ze zvukového záběru neuslyšíte. Zato uslyšíte hlas oné dívky, po tanci jsme se jí zeptali, odkud pochází.

No vida, tak jste to slyšeli! Dívka v tibetském kroji pochází ze Sečuanu. Jsou opravdu hezké dívky v této provincii, musím dodat!

Ale pojďme dál, na naší pouti po pekingské pouti, anebo spíš jarmarku se zastavíme u podia, na kterém se předvádějí tradiční tance masek z jihočínské provincie Jianxi. Pohyby tanečníků, které naznačují přípravu k boji, doprovázejí bubny a činely.

Ale o malý kousíček dál je po tradicích veta a ocitáte se uprostřed pravého pouťového balábile, kde se mísí hrací automaty, nejrůznější loterie a hry, při kterých, strefíte-li se kroužkem na hrdlo láhve, vyhrajete zaručeně hodnotnou cenu. Tuto hravou, soutěživou část pouti provází opravdu pestrá směsice hudební kulisy. Tu vám nyní nabízím spolu s našimi dotazy, po kterých nám čínští obchodníci vysvětlují, k čemu která z jejich atrakcí je. Poslechněte si je, smysl těch kratičkých vět vám jistě i bez překladu bude jasný.

Co by to bylo za pouť, kdyby na ní chyběly sladkosti, pečené klobásy a kousky masa na špejlích, oříšky, sladké pudinky a spousta dalších laskomin. Číňané mají jídlo a veškeré dobroty neobyčejně rádi, takže – naše další zastavení bude u stánků s pochutinami.

I zde jsme pátrali především odkud sem prodavači laskomin dorazili.

Následující muž, který nabízí pečené kousky masa, je ze západočínského Xinjiangu.

Dozvěděli jsme se, že maso, které nabízí pečené nad dřevěným uhlím, je skopové a jedna špejle s několika voňavými kousky stojí jeden juan devadesát mao.

Nad tím, aby celý trh probíhal v klidu a nerušeně bdí ostražití strážci pořádku. Jednoho z nich jsme se také zeptali, zda je pouti vždy hodně lidí...zda má moc práce... a zdá mu služba přináší nějaké problémy.

Jak jste slyšeli – odpovědi zněly – ano, ne, ne... tedy – lidí hodně, moc práce není – a ....mejo ventí. Tedy – žádné problémy.