Čísla vypovídají sama za sebe: za 20 dnů letošních Jarních svátků bylo po celé Číně uskutečněno téměř 100 miliónů cest po železnici. To znamená, že v rámci celé železniční sítě byly v pohybu 3 milióny lidí denně.

Jestliže tato čísla neberou v úvahu přístup těch, kteří nepochopili smysl celonárodní politiky plánovaného rodičovství, pak počet novorozenců, který vzroste každoročně o 8-10 miliónů, jasně ukazuje, proč tato politika bude po jistou dobu velmi důležitá proto, aby zajistila, že životní úroveň Číňanů se bude nadále zlepšovat.

Politika plánovaného rodičovství, která byla zahájena v roce 1980, byla nezbytná proto, aby ovlivnila fakt, že čínská populace neporoste do bodu, kdy by ni nestačily materiální zdroje.

Kromě hluboce zakořeněné tradiční koncepce, jež upřednostňuje velké rodiny, existuje ještě jeden pragmatický důvod, pro který je obtížné zavést tuto politiku zejména v rozsáhlých zemědělských oblastech Číny – a sice vědomí, že pouze jeden potomek může jen obtížně podporovat ve stáří své rodiče.

Na konci 80. a na začátku 90. let byla veřejná propagace politiky plánovaného rodičovství zaměřena především na obyvatele venkova. Nejpopulárnější satirická scénka, která se objevila v oblíbené televizní estrádě v průběhu Jarních svátků, je založena na příběhu manželského páru, který má několik dcer, ale stále usiluje o další potomstvo, dokud se jim nenarodí syn, jenž by byl pokračovatelem rodu a postaral se o své rodiče, až zestárnou.

Smysl této scénky je poukázat na to, že zavést politiku plánovaného rodičovství je zvlášť obtížné v chudobou postižených zemědělských oblastech.

Přestože tato politika dovoluje velkému množství obyvatel venkova mít dvě děti, přesto někteří z nich tuto politiku nerespektují, pokud se jim ani v případě, že mají dvě či více dcer, nenarodí syn.

Současně při tom stále klesá počet novorozenců v případě obyvatel velkých měst jakými je Peking a Šanghaj. Druhé ze jmenovaných se stalo prvním městem v Číně, kde počet zemřelých překročil počet narozených.

Rozdíl mezi prudce klesajícím počtem novorozenců ve městech a relativně vysokým počtem narozených na venkově je příčinou toho, proč jsou venkovští obyvatelé obviňováni, že jim chybí uvědomělý přístup ve vztahu k rodičovství.

Čím jsou obyvatelé chudší, tím silnější je jejich touha mít více dětí. Musím ovšem vzít v úvahu, že tito chudí venkované patří k těm, kteří jsou nezranitelnějšími členy společnosti. Budou-li mít více dětí, zmenšuje se tím možnost, že až zestárnou, upadnou do absolutní chodoby.