Čínský rozhlas pro zahraničí

v Kontakt
China Radio International
Domov
Svět
  Ekonomika
  Kultura
  Věda a technika
  Sport
  Další

Dnešní Číňané

Novinky z Číny

Čínská ekonomika

Společenský život

Věda a technika
(GMT+08:00) 2007-04-13 16:48:35    
Rozhovor s děkanem pražské fakulty architektury – druhá část

cri
J.H. V minulé části rozhovoru hovořil pan děkan o spolupráci se šanghajsou Tongji univerzitou, kterou během první části svého čínského pobytu navázal. Druhá část rozhovoru se vztahovala k pohledu pana architekta na současnou čínskou architekturu, na případné vlivy a isnpirace, jimiž může působit na architekturu českou.

Zavřel: Druhá věc, která je možná zase zajímavější pro nás, to je řekněme ten prudký vývoj, který nyní v Číně probíhá, v posledních řekněme desíti, patnácti letech. Je neuvěřitelné do jaké míry dokázala Šanghaj, ale vidím totéž i v Pekingu, jak dokázaly zkoordinovat tu obrovskou výstavbu, obrovské infrastuktury, které jsou za tím, to si myslím, že Praha zatím neumí. A že by bylo zajímavé to v něčem trochu srovnat.

J.H. Chtěl jsem se vás zeptat, jak po svém nepříliš dlouhém pobytu ve dvou velkých čínských městech hodnotíte tu nejnovější architektonickou podobu těchto měst. Vím, že jsou na to názory velmi odlišné. Jsou lidé, kteří tvrdí, že je velmi nesourodá, jsou jiní, kteří ji obdivují za odvahu, za výstavbu monumentálních, obrovských a vysokých staveb, které v Evropě ještě v takové míře ještě není zvykem stavět.

Zavřel: Jsem tady příliš krátce, abychom mohl dělat velké závěry. Co na mne velmi působí, je ta obrovská energie, která se tady evidentně v posledních patnácti letech uvolnila a která přitáhla mezinárodní kapitál, který má zájem tady investovat.

Samozřejmě, když se na to podívám očima architekta, tak vidím také spoustu importu, vidím poměrně málo specifických místních řešení, je tam hodně cizích vlivů a ne všechny jsou na světové úrovni. Ale na druhou stranu tu vidím řadu předních světových architektů, těch opravdových superstars, které tady předvádějí svoje umění. Já nevím, k čemu všemu to povede. Je to obrovský stavební boom, který mně osobně nezapadá do čínské tradice takového toho dlouhodobého pohledu na věci, to, čemu teď říkáme udržitelný vývoj, v tom si myslím, že Čína má neuvěřitelnou tradici. Čili to myšlenkové pozadí tohoto boomu ještě nechápu, abych se přiznal. Vidím vnější projevy toho, a to je taková soutěživost o největší, nejvyšší, nejrozsáhlejší. Člověk musí obdivovat onu odvahu, s níž se do toho pouštějí, ale na druhou stranu vidím i tu negativní stránku, protože všechny tyto domy jsou stavěné moderními technologiemi, které během dvaceti, třiceti let samozřejmě už budou vykazovat patřičná rezavění a zatýkání a tak dále, čili nevím, jak si místní investoři představují udržitelnost těchto obrovských staveb.

J.H. Domníváte se, že tento boom, o kterém mluvíte, může být v něčem inspirativní pro rozvoj velkých českých měst?

Zavřel: Já si myslím, že v Čechách nemá nikdo velkou prostorovou vizi o tom, jak dál by se měla vyvíjet česká města. Jak Praha, kde pořád se debata pořád zmítá mezi tím, udržet Prahu v její historické podobě a vlastně ji nerušit žádnou větší výstavbou, na druhé straně vidím určitý tlak zahraničního kapitálu, který by v Praze rád stavěl a nemá de fakto kde. Podmínky, za jakých má stavět, jsou velice nejasné, u všeho jsou obrovské diskuse. Myslím si, že Praha se dříve nebo později bude muset rozhodnout pro jasnou cestu, kterou se chce dál vydat. Totéž platí pro ostatní česká města, ať už jsou to větší města, jako je Brno a Ostrava, anebo pro regionální města, jako je řekněme Ústí nad Labem, Plzeň a tak dále.

J.H. Já vám děkuju za váš pohled, váš názor a a přeju vám, ať se výsledek vaší cesty promítne pozitivně do práce vaší fakulty.

Zavřel: Děkuju vám.

J.H. S děkanem dakulty architektury při Českém vysokém učení technickém, panem architektem Zdeňkem Zavřelem.