Znát své předky a vědět, kde jsou naše kořeny je docela lákavé snad pro každého z nás. Mnoho Číňanů už brzy bude mít možnost nahlédnout do své vzdálené minulosti a zjistit kdo byli jejich předkové. Kult předků byl v Číně vždycky velmi silný. V lidových představách Číňanů se totiž mrtví vracejí do náruče matky Země, hlídají tam zrození nového života a nové úrody a blahobyt svých žijících potomků. I zcela průměrné čínské rodiny proto z generace na generaci uchovávají seznam svých předků.

Díky iniciativě Šanghajské knihovny a úsilí asi 25 čínských a zahraničních institucí, Číňané budou moci vystopovat své předky v Souhrném katalogu čínské genealogie. Kliknutím na myš se dostanou do ohromné elektronické databáze, přímo ke svým dávným kořenům.

Toto kompletní virtuální „skladiště", jehož realizace začala v roce 2001 bude dokončeno koncem letošního roku a o rok později, v roce 2008 začne plně sloužit čínské veřejnosti.

Stačí naťukat do počítače příjmení, jména starých rodičů nebo dokonce název usedlosti a Číňané poznají genealogický strom své rodiny. Ti, kteří budou mít štěstí, klidně vystopují své předky i 1000 let zpátky.

Zájem Číňanů o genealogii je tisíce let starý. První rodinné genealogie sahají v Číně až do dynastie Západní Čou (Zhou, 11.stol.př.n.l – 256 př.n.l.). Také za dynastie Chan (Han, 206 př.n.l.-220) byly rodokmeny velmi populární.

Čínská genealogická mapa poskytuje po celá staletí nejen informací o rozrůstání se čínských rodin, ale také o hlavních událostech a důležitých osobnostech. K základnímu seznamu jmen a dat narození do konce letošního roku přibudou detaily o těch, kteří něco znamenají v oblasti vědy, politiky nebo byznysu. Ze záznamů bude například možné vyčíst, kdo v minulosti úspěšně prošel císařskou zkouškou nejvyšší úrovně.

Tradičně se genealogické záznamy uchovávaly kvůli udržení dobrých vztahů uvnitř rodinného klanu, kvůli identifikaci jednotlivců v případě zvláštních potřeb, kvůli zajištění náležitého důchodu a také kvůli spravdlivému řešení rodinných sporů, pokud by se objevily.

Tradičně, až do poslední čínské dynastie Čching (1644-1911) jsou z genalogických záznamů vyloučeny ženy, ale i poté, prakticky až do vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949 se vlastně v rodokmenech zmíňovaly jenom ženy mravně neposkvrněné, považované za „cnostné."

Bohaté rodinné klany jako Čchen (Chen), Chu (Hu) nebo Pao (Bao) například aktualizují své rodinné stromy pravidelně každých 20 let. Méně významné rodiny tak konají minimálně každou čtvrtou generaci. Podle historiků existuje přes 50 tisíc samostatných čínských genealogii, ale ne všechny lze obnovit protože asi jedna třetina je rozptýlená v emigraci.

Některé rodokmeny byly zničeny nebo poškozeny ve válkách a za tzv. kulturní revoluce, kdy praxe uchovávání rodokmenů byla označována za feudální přežitek a množství genealogických záznamů skončilo v plamenech.

K znovu oživení tradice rodokmenů dochází v Číně v 80. letech s politikou reforem a otevírání se světu. Tradice a jejich poznávání a uchovavání se staly důležitým fenoméněm pro budování moderní čínské společnosti.

Šanghajská knihovna má největší sbírku originálních čínských genealogii, jenž obsahují historii asi 14 500 rodin a kolem 100 tisíc svazků. To všechno díky bývalému řediteli, který cestoval po celé zemí a v papírnach, kde se drtily staré dokumenty zachraňoval omylem vyhozené rodokmeny.

Genealogie má rozmanitou vypovídací hodnotu. Uspokojí zvědavost a přání jednotlivců, kteří chtějí vystopovat své předky, může se stát zdrojem obecných statistických ůdajů týkajících se například průměrného věku vstupu do stavu manželského nebo průměrné délky života populace v dané době. Pomůže také odhalit model dědičnosti nebo míru porodnosti či úmrtnosti a dokáže odpovědět na mnoho dalších otázek.