Malá zahrada, ve které jsou náhrobky umíštěny, je obehnána plotem, návštěva prostoru za plotem a detailnější prohlídka náhrobků je možná jen po domluvě se správou školy.

Jednoho stále ještě chladného jarního dne k této domluvě došlo a u náhrobků, kterých je v areálu školy více než 50, se sešla velká skupina lidí. Památce misionářů, mezi nimiž je také známý český misionář Karel Slavíček, se přišel poklonit jeho excelence velvyslanec České republiky v Čínské lidové republice pan Vítězslav Grepl se svou chotí. Malého vzpomínkového ceremoniálu se dále zúčastnili studenti druhého ročníku katedry bohemistiky na pekingské univerzitě zahraničních studií.

Přišli v počtu přibližně dvaceti lidí, doprovázely dvě jejich čínské profesorky a také česká lektorka působící na této katedře, paní doktorka Roubalová.

Všem přítomným se nejprve dostalo odborného výkladu, ve kterém přítomný čínský historik shrnul působení křesťanských misionářů. Jejich nejslavnějším představitelem byl Ital Matteo Ricci.

Matteo Riccimu patří také na onom pietním místě největší a nejhonosnější náhrobek. Průvodce nám o této osobnosti připomněl několik okolností.

Mateo Ricci se zasloužit mimo jiné i o zjednodušení čínských znaků. Tvořil jednotlivé nové znaky a především hladal a nalézal způsoby jejich přepisu do latinky ještě dávno předtím, nežli byl znám tak zvaný piinin, tedy dnes platný mezinárodní přepis čísnkých znaků.

O misionářích obecně platí, že svým působením zasahovali nejen do oblasti duchovního života, nejen tedy že šířili křesťanství, ale byli to současně vědci a umělci.

Jak slyšíme, mezi misionáři byli matematici, astronomové, geometři... byli mezi nimi hudebníci a malíři.

O Karlu Slavíčkovi, z jehož Listů z Číny jsme vysílali seriál pořadů, je známo, že byl matematiky, geografem – byl autorem prvního plánu Pekingu – a také hudebníkem.

U náhrobku Karla Slavíčka pak shromáždění hosté postáli nejdéle. Studenti bohemistiky mu vzdali čest tradiční čísnkou trojí úklonou. Z jeho Listů z Číny pak dvě postrgraduální studentky přečetli několik krátkých ukázek.

A ještě jedna ukázka z Listů Karla Slavíčka, opět v podání postgraduální studentky českého jazyka.

Tolik malá reportáž z centra Pekingu, z tichého parkového prostoru, ve kterém se nacházejí náhrobky evropských misionářů, kteří v Číně působili v 16. a 17. století.