Čínský rozhlas pro zahraničí

v Kontakt
China Radio International
Domov
Svět
  Ekonomika
  Kultura
  Věda a technika
  Sport
  Další

Dnešní Číňané

Novinky z Číny

Čínská ekonomika

Společenský život

Věda a technika
(GMT+08:00) 2007-04-27 18:59:11    
Rozhovor s profesorem  pražské vysoké školy zemědělské 2.

cri
J.H. V pořadu Jak se jim žije vám nyní nabízím druhou část rozhovoru, který jsem nedávno natočil s panem profesorem Janem Vašákem, který vedl malou delegaci českých zemědělských odborníků na kongres o řepce olejce, který se konal ve Wuhanu.

J.H. Ona skutečnost, že se podobný kongres o řepce olejce bude za čtyři roky konat u nás v Praze, svědčí o tom, že naše republika má jakýsi zvuk, jakési jméno v této oblasti. Jaký je podíl českých vědců v práci na výzkumu této plodiny?

Prof. Vašák: Výzkum u řepky, který jde především cestou genetiky, má svůj primát jednoznačně v Kanadě, která někdy po roce 1960 vyšlechtila nový typ řepky, který se mimořádně podobá olivě. Od té doby tento typ přišel do Evropy až po roce 1970, to proto, že Kanada pěstuje jarní řepky, Evropa pěstuje ozimé, ale ten šlechtitelský přenos nějakou dobu trval.

Byla to Kanada, druhá je Francie, Německo a Polsko. Česká republika ve šlechtění bohužel ve šlechtění není vepředu, ale jsme velmi dobří v agrotechnice. Když Čína má průměrné výnosy kolem 12, 13 metráků, my dokážeme v průměru sklízet 3,2 tuny. To znamená budeme asi čtvrtou nejvýnosnější zemí na světě.

Naše skupina se proto nejvíce zajímala o agronomii, protože ta oblast jak více sklidit, jak lépe sklidit, jak levnější sklidit, to je ta naše doména.

J.H. Pane profesore na závěr ještě jednu otázku – vy jste v Číně už podruhé. Zajímalo by mě vaše srovnání s tím, kdy jste Čínu navštívil poprvé, což bylo před čtyřmi lety. Domníváte se, že je patrný nějaký pokrok a posun ve vývoji Číny?

Prof. Vašák: Čína mě mimořádně zajímá, protože agrární ekonomika je obor, kterému se vedle výzkumu agronomie u řepky intenzivně věnuji. Čína je největší agrátní spotřebitel, čili největší agrární trh světa je Čína, ještě nedávno to byly Spojené státy americké. Je to jasně tím velkým počtem obyvatel, nicméně už to něco znamená.

Čína pro nás všechny představuje jakousi zemi neznámou, nebo málo známou, přitom mimořádně významnou. Čína dokázala Evropě sebrat trh s textilem, trh s hračkami, řada restaurací je čínských, obuv... Co mě po těch čtyřech letech, a toho si dobře všímám, mimořádně překvapilo, že zaprvé to, že Číňané za tu dobu čtyř let neuvěřitelně ztloustli. Před čtyřmi lety pohled na Číňanků znamenal pohle na štíhlou paní bez krásných evropských proporcí. V současné době řada Číňanek může soutěžit s našimi pěknými ženami.

Za druhé před čtyřmi lety byl problém přejít z jedné strany ulice na druhou, což je i dodnes, protože kdo odbočuje vpravo, má přednost, kdo má větší auto, má větší přednost, ale počet kol zeslábl jak odhaduji tak tří, čtyřnásobně. Dříve v Pekingu i v jiných městech se valil proud kol ve trojstupu, v současné době jedou kola v zásadě za sebou.

Ta neuvěřitelná výstavba, která je kolem nás, je také udivující. Ty momumentální ohromné budovy. Řada sídlišť! Čínská sídliště, která dřív byla docela nehezká před čtyřmi lety, jako kdyby zmizela, nebo se ty paneláky, protože jiná možnost tady není, než stavět velké domy v těch městech, jako by se přestrojily. Ne že by byly superkrásné, nicméně jsou poměrně velmi vzhledné. Myslím, kdyby stály v Praze, tak by byly docela oblíbené.

J.H. Já vám děkuju, pane profesore, přeju vám, ať se vám ať se vám daří ve vaší práci a ať se vydaří i ten kongres, který budete pořádat za čtyři a těším se, že se setkáme u nás doma.