O víkendu minulého týdne skončilo roční fórum Boao. Energetická bezpečnost ve východní Asii se stala nejžhavějším tématem na tomto fóru. Mnoho vládních úředníků a podnikatelů z východoasijských zemí se domnívá, že v současnosti energetické zásoby ve východní Asii jsou omezené, ale naopak poptávka po energii je velká. Proto za situace celosvětově vysokých cen energie různé zemí ve východní Asii musí posilovat spolupráci v energetice, aby společně zajišťovaly energetickou bezpečnost v této oblasti.

V současnosti je východní Asie oblastí, která spotřebovává největší množství ropy a přírodního plynu, ale energetické zásoba jsou zde velmi omezené. Tato oblast je hlavně závislá na dovozu energie ze zahraničí. Největší správní a konzultační orgán na světě Deloitte & Touche nedávno zveřejnil zprávu, v níž se uvádí, že poptávka po energii v oblasti Asie a Tichomoří představuje 30 procent celosvětové poptávky po energii, ale nabídka směřující do této oblasti je pouze 10 procent. Východní Asie udržuje rychlý ekonomický rozvoj, ale trpí problémem nedostatku energie. Zajištění energetické bezpečnosti se stalo důležitou otázkou pro východoasijské země, které musejí společně čelit.

Pan Chen Deming, náměstek ředitele čínského státního výboru pro rozvoj a reformu, na fóru vyzval východoasijské země, aby založily účinnější mechanismus energetické bezpečnosti a společně čelily všeobecné otázce energetické bezpečnosti.

„Chtěli bychom vytvořit nový mechanismus energetické bezpečnosti na základě vzájemného zájmu, a Čína se na tomto mechanismu také podílí. V mezinárodní spolupráci kromě společného rozvoje energetiky obsahuje společný výzkum čisté energie, zvýšení energetické efektivity, bilaterální a multilaterální smlouvy mezi vládami a další formy spolupráce."

Podle informace po USA je Čína druhou největší zemí na světě, která spotřebuje nejvíce ropy, a zároveň je třetí zemí s největším dovozem ropy na světě. Od roku 2001 se mezinárodní cena ropy udržovala na vysoké úrovně, nabídka energie pro Číně byla stále v napjaté situaci. Důležitým cílem energetické bezpečnosti Číny se stala snaha vyhnout se hrozbě zastavení energetické nabídky a kolísání ceny ropy.

Chen Deming konstatoval, že v napjaté situaci energetické nabídky v tuzemsku je Čína ochotna spolupracovat s různými zeměmi východoasijských zemí v oblasti energetiky. Například v roce 2020 dosáhne instalovaný výkon čínských jaderných elektráren 40 milionů kilowattů, což je šestkrát více ve srovnání se současností. Ale rozvoj výroby jaderné elektřiny v Číny čelí řadě problémů, jako je například nedostatek surovin a zčištěšťující odpadní materiály, Čína je ochotna posilovat spolupráci s východoasijskými zeměmi právě v těchto oblastech.

V posledních letech je napjatá situace způsobována bezohlednou konkurencí východoasijských zemí na energetickém trhu. Profesor Soulské národní univerzity Kim Tai-yoo řekl,

„Protože nyní nemáme nejlepší plán na řešení energetického problému, vyvolává to naši vzájemnou konkurenci, tím se cena ropy stále více zvyšuje. Regionální konkurence přinesla velkou výzvu pro mezinárodní spolupráci v oblasti energetické bezpečnosti. Potřebujeme takový mechanismus, který zaručí, že se vyhneme bezohledné konkurenci mezi východoasijskými zeměmi, a zároveň může stimulovat spolupráci."

Energetická spolupráce nejen potřebuje spolupráci mezi vládami, ale požaduje spolupráci mezi podniky. Ředitele Čínské společnosti pro těžbu mořské ropy pan Fu Chengyu navrhl,

„Je třeba rozšiřovat spolupráci z mezivládní úrovně na mezi-podnikovou úroveň v oblasti nových energií a nové techniky. Je třeba posilovat investice do výzkumu nové energie a reclovatelné energie. Dnešní investice znamená zítřejší větší nabídku."