?edávno uspořádal známý čínský malíř Liu Qinghe v Čínské galerii výstavu s názvem Druhý břeh, která poutala širokou pozornost čínských malířských kruhů. Kritici si myslí, že Liu Qinghe a jeho díla představují novou cestu v oblasti čínské tradiční malby.

Když jsem vstoupila do Čínské galerie, byla jsem silně pohnuta. Uprostřed sálu bylo postaveno černé dřevěné přístavní molo, diváci na toto molo vstupovali a zatímco po něm procházeli, prohlíželi si titulní malbu, která má název U bazénu: délka této tušové malby dosahuje 4 metrů, šířka je 7 metrů, celá malba zobrazuje ženu, která plave v bazénu, mnoho plavců kolem bazénu se na ženu dívají, jejich výrazy jsou různé. Nejzajímavější na tom je, že zatímco si návštěvníci z přístavního mola prohlížejí tuto malbu, stávají se současně také diváky, stojícími kolem bazénu --- shlížejí nejen na onu plavající ženu, ale také na ostatní diváky kolem bazénu.. Ředitel Čínské galerie Pan Fan Dian řekl, že tato malířská výstava se jmenuje Druhý břeh, což vyjadřuje jistou vzdálenost. V moderní společnosti, mezi lidmi, mezi realitou a ideálem, existují vzdálenosti.

Jedna návtěvnice výstavy řekla,

Je to skvělé! Liuovy tušové malby na mě silně zapůsobily. Nejen malbou, nejen technikou, především obsahem maleb, který je velmi emotivní.

Kritici si myslí, že Liuovy tušové malby popisují vnitřní svět dnešních lidí, například touhu, žádost, rozkoš, smyslnost, lítost, porážku atd. Známý čínský kritik z malířských kruhů Yin Shuangxi uvedl,

Liu Qinghe dokáže pomocí svých maleb komplexně vyjádřit psychologii dnešních lidí. Nedává nám jasnou odpověď, nikdy se nepokouší nás o něčem poučovat. Podle mne pan Liu Qinghe zaujímá ve vývoji čínské tušové malby nenahraditelné místo.

Malování tuší vzkvétalo za dynastie Sung (960-1279) a doznalo zvláštního propojení s chanskou sektou buddhismu, na Západě známou spíše pod jejím japonským názvem, zen-buddhismus, který zdůrazňuje jednoduchost, spontánnost a seberealizaci. Malování tuší má až dosud historii delší než 1000 let. Malování tuší bylo značně ovlivněno taoismem, který zdůrazňuje živelnost, přirozenost a harmonický vztah k přírodě.

V posledních letech se někteří malíři pokusili přidat do tušové malby západní prvky, například kombinují malování tuší s technikou olejomaleb, ale často tak tyto tušové malby ztratily svůj charakteristický rys. Liu Qinghe jako malíř, který studoval tušovou malbu, hledat současně novou cestu v této sféře. Uvedl,

Zkusil jsem používat některé moderní prvky ve svých dílech, přitom respektuji tradici, včetně tradiční techniky. Rozšiřuji témata svých maleb, snažím se přitom uchovat vlastní výraz.

Liu Qinghe se narodil v roce 1961 v severočínském přímořském městě Tian Jingu, v roce 1981 jako 20letý ukončil Liu malířskou školu města Tian Jiangu. V témže roce se jeho první čínská malba účastnila celostátní výstavy děl mladých malířů. Pak byl Liu přijat na fakultu lidového umění Čínského malířského institutu. V roce 1987 Liu Qinghe skončil univerzitu a vytvořil sérii litografií s názvem Zeď, kterou si dodnes pamatují čínské malířské kruhy. Kritici se domnívají, že toto jeho dílo dokazuje velký zájem o dnešní životní a kulturní prostředí. Ale pak si Liu vybral tušovou malbu a všichni byli jeho volbou překvapeni.

30letý Liu Qinghe začal vytvářet tušové malby, jeho díla mají často za námět výjevy z moderního městského života. Liu vždy dává osobnostem zobrazeným na svých dílech moderní výraz, což potvrzují i názvy obrazů - například relaxující tělo, tvrdošíjné ruce, oddělený zrak atd.

Na úspěch výstavy maleb Druhý břeh, čínské malířské kruhy reagovaly tak, že umělecký pokus Liu Qingheje ukazuje, že tušová malba může vstoupit do moderní společnosti, navíc v moderní společnosti existuje široký prostor pro tušovou malbu.