V překladu Jakuba Hrubého vám dnes vážení posluchači některá anekdotická vyprávění nabídnu:

Přiměřenost a patřičnost

Čchen Š' se domlouval s přítelem, kdy se spolu vadají na cestu. Dohodli se na poledni. Poledne minulo, ale přítel nedorazil, a tak se Čchen Š' vydal na cestu sám. Poté co odešel, přítel konečně dorazil.

Čchen Ťimu bylo tehdy sedm let a hrál si před bránou. „Je ctěný pan otec doma?" zeptal se host. „Dlouho na vás čekal," odpověděl Čchen Ťi, „ale vy jste nedorazil, a tak odešel." Přítel se rozhněval: „To je mi muž! Nejdřív se s člověkem dohodne, že vyrazíme spolu, a pak ho tu nechá a odejde si sám!" „Dohodli jste se s otcem na poledne," pravil Čchen Ťi, „jestliže jste sem dopoledne nedorazil, pak vám chybí důvěryhodnost. A když spíláte otci před synem, chybí vám i vychování." Přítel se zastyděl, sestoupil z vozu a chtěl chlapce přivolat k sobě. Ale Čchen Ťi zašel do domu a ani se neohlédl.

Moudré krásky

Když sesnul císař Wuti (Wudi) z Wej (Wei), jeho syn Wenti (Wendi) si vzal všechny jeho palácové dámy, aby mu sloužily. Stalo se, že nový císař vážně onemocněl a jeho matka, císařovna vdova Pien (Bian), vyšla ze svých komnat, aby jej v nemoci navštívila.

Jakmile vstoupila císařovna do dvěří, že ženy, jež se staraly o nemocného, byly ty samé, jež se za minulých dnů těšily přízni a lásce zemřelého císaře. „Kdy jste sem přišly?" zeptala se císařovna vdova a paní jí odpověděly: „Přišly jsme v den přivolání duše, ihned po smrti císaře Wutiho." Císařovna proto už nešla dál a jen si povzdechla: „Ani psy a myši by od tebe kůrku nevzali. Smrt si jen a jen yasloužíš!" A když Wenti zemřel a u jeho mohyly se konaly obřady, ani tehdy se císařovna vdova neobjevila, aby za něj truchlila.

Výstrahy a napomenutí

Kojná císaře Wutiho (Wudi) z dynastie Chan (Han) se jednou, když už nebyla v paláci, dopustila jakéhosi přestupku. Císař ji hodlal potrestat podle práva. Kojná prosila Tungfanga Šuoa (Dongfang Shuo) aby ji zachránil. Tungfang Šuo jí řekl: „Tohle se nedá vybojovat rty nebo jazykem! Ale pokud skutečně doufáš v záchranu, musíš se párkrát za císařem ohlédnout, až budeš odcházet z trůnního sálu. Dej si ale pozor, abys nepromluvila! To je asi jediný způsob, který dáva naději, byť mizivou."

A když kojná přišla k císaři, Tungfang Šuo, který stál ve službě po jeho boku, na ni promluvil: „Ženská bláznivá! Jak si můžeš myslet, že se císař rozpomene na milost časů, kdys ho kojila?" Císař byl sice rázným hrdinou s otrlým srdcem, ale v hloubi srdce choval ke kojné něžnou náklonnost. Pocítil najednou palčivou lítost a nařídil, aby její provinění bylo ihned prominuto.

Vzhled a způsoby

Cchao Cchao (Cao Cao) měl přijmout hunského vyslance, měl však pocit, že je nevzhledný a že jeho postava nepostačí, aby mocí a silou zastrašila daleké země. Pověřil proto Cchuej Jena (Cui Yana), aby jej zastoupil. Sám se chopil meče a stanul si vedle trůnu. Když slyšení skončilo, vyslal špeha za vyslancem s dotazem: Jaký vám připadal král z Wej (Wei)?" Hunský vyslanec mu odpověděl: „Král z Wej vypadal neobyčejně majestátně, ale ten muž vedle trůnu, co třímal v ruce meč, to je pravý hrdina!" Když to Cchao Cchao uslyšel, poslal za vyslancem své muže, aby jej dohonili a zabili."