Známá tanečnice Dai Ailian se narodila v roce 1916 na Trinidadu – ostrově v Karibském moři. Její rodiče byli Číňané žíjící v zámoří. Od raného dětství se Dai Ailian začala učit baletu a hrála na klavír. V roce 1931 se s rodiči přestěhovala do Londýna a jejími učiteli se stali takoví známí tanečníci jako například Antonín Dorin, Marketa Klasová, Marie Ranbotová. Studovala u nich klasický balet. Až do roku 1936 byla Ailian členkou tanečního studia pod vedením Leisrí a tam se věnovala modernímu tanci. Pak se Ailian systematicky zabývala taneční teorii, zejména Labanovými způsoby vyjadřování pocitů a jeho tanečního „rukopisu." Rudolf Laban je jedním ze zakladatelů moderních tanečních směrů.

V roce 1937 v Číně vypukla občanská válka proti japonské okupaci a Ailian pořádala dobrovolná představení pod záštitou Britského výboru na pomoc Číně. V roce 1940 se Ailian rozhodla, že se vratí do Číny a všemi silami bude podporovat svou vlast. Ailian se nějakou dobu věnovala výzkumu čínských tradičních tanců, podle kterých vytvořila serii tanečních představení, jako například Východní řeka, Touha po domově, Nálet a další, aby lidi povzbudila k boji za národní nezávislost.

Ve 40. letech minulého století, Ailian strávila nějakou dobu v oblastech Číny, obývaných národnostními menšinami a seznámila se s jejich tradičními tanci, podle kterých vytvořila a představila serii tanců s prvky národnostních menšin. Pak Ailian divákům věnovala barvitý taneční večírek s názvem Krajina oblastí čínských národnostích menšin a dodnes jsou tyto tance v Číně velmi populární.

V roce 1954 Ailian přijala funkci šéfové tehdejší Pekingské taneční školy, která je dnes Pekingským tanečním institutem. Za jejího úsilí se zde vyučuje nejenom balet a čínské tance, ale asijské tance obecně. Ailian si myslí, umění pramení ze života. Na umělecké cestě má každý svůj směr. Umění nedisponuje standardem. Proto by umělci měly absorbovat přednosti různých druhů umění. Ailian má velký zájem o místní operu z čínské provincie An-hui a Pekingskou operu. Doma má sbírku známých čínských malířů a často tyto malby prozkoumá. Podle názorů mnoha lidí, Ailian dokáže nadherně kombinovat prvky různých druhů umění, klasického, módního, východního, západního, palácového, lidového, atd.

Jako první šefová Pekingské taneční školy, Ailian položila základy výuky čínského tance. 10. října letošního roku, u příležitosti svátku učitelů, čínský premiér Wen Jiabao speciálně navštívil 88-letou Ailian. Ve stejný den Pekingský taneční institut, kde Ailian působila půl století, odhalil ve svých prostorách její sochu. Socha Ailian vypádá krásně. Učitelé a studenti Pekingského tanečního institutu a čínské taneční umělecké kruhy takovým způsobem projevily Ailian svůj vděk a lásku.