Soudce Ti složil ruce na prsou a hleděl na mrtvého. Po chvíli vyzval ohledače: „Vytáhněte ten nůž!"

Ohledač nemohl hned miniaturní střenku uchopit. Jakmile ji však držel mezi palcem a ukazováčkem, šla ven snadno. Do hrdla vnikla jen asi na čtvrt palce.

Ohledač pečlivě zabalil krátkou zbraň do aršíku naolejovaného papíru a poznamenal: „Krev se srazila a tělo je úplně ztrnulé. Smrt musela nastat včera pozdě v noci."

Soudce přikývl. Uvažoval: „Když zavražděný zavřel dveře na závoru, svlékl si obřadní šat a čapku, kteé visí támhle u dveří, a oblékl si domácí oděv. Pak si sedl k psacímu stolu, rozetřel tuš a navlhčil si stětec. Vrah musel udržit brzy nato, protože generál stačil napsat jen dva řádky, než byl přerušen.

Podivné je, že mezi tím, co spatřil vraha a co mu vrah zabodl dýku do hrdla, uplynul pouhý okamžik.l Vždyť ani neodložil štětec!"

„Vaše ctihodnosti", přerušil ho Tao Kan, „je tu jedna další a ještě podivnější okolnost. Nezjistil jsem, kudy vrah vstoupil do téhle místnosti, tím méně pak, kudy odešel."

Soudce zvedl obočí.

„Člověk se sem nedostane jinak než těmihle dveřmi," pokračoval Tao Kan. „Prohlédl jsem stěny, okénka nad regály i ty zamřížované otvory. A prozkoumal jsem taky dveře, jestli v nich není pohyblivá výplň. Tady však nikde žádný skrytý vchod není."

Soudce Ti poškubával knírem.

Obrátil se na kandidáta Tinga: „Nemohl sem vrah vklouznout dřív, než váš otec přišel?"

Kandidát Ting, který stál u dveří a hleděl na ně skelným pohledem, se vzchopil a odpověděl: „to je vyloučené, Vaše Ctihodnosti. Otec sem přišel, odemkl dveře a na okamžik zůstal u vchodu, zatímco já jsem klečel. Náš majordom stál za mnou. Pak jsem vstal a otec dveře zavřel. Nikdo sem nemohl vstoupit předtím ani potom. Můj otec tyhle dveře vždycky zamykal a klíč neměl nikdo jiný než on."

Seržant Chung se sklonil k soudci a zašeptal mu do ucha: „Budeme muset vyslechnout majordoma, Vaše Ctihodnosti, protože i když připustíme, že se vrahovi nějakým způsobem podařilo nepozorovaně vklouznout dovnitř, nechápu, jak se dostal ven. Na těchto dveřích byla zevnitř zasunutá závora."

Soudce kývl. Kandidátu Tingovi řekl: „Vy tedy předpokládáte, že vraždu spáchal Wu. Máte nějaký důkaz, že byl v této místnosti?"

Ting se pomalu rozhlédl kolem. Smutně zavrtěl hlavnou a řekl:

„Wu je chytrý člověk, Vaše Ctihodnosti, ten by žádné stopy nezanechal. Ale jsem přesvědčen, že další vyšetřování vynese na světlo jasný důkaz o jeho vině."

„Dáme tělo přenést do hlavní síně," řekl soudce ti. „Zajděte tam, kandidáte Tingu, a dohlédněte, aby bylo všechno připraveno k ohledání."

SOUDCE TI OSAMÍ V PRACOVNĚ MRTVÉHO A PŘEMÍTÁ

OHLEDÁNÍ OBJASŇUJE PŘÍČINU SMRTI

Jakmile kadidát Ting odešel, přikázal Ti seržantu Chugovi: „Prohledej šaty oběti!"

Seržant prohmatal rukávy jeho šatu. Z pravého rukávu vyndal kapesník a malou soupravu sestávající z párátka a ušní lžičky v brokátovém pouzdru. V levém rukávu našel velký klíč se složitým profilem a lepenkovou krabičku. Pak ohmatal opasek mrtvého, ale tam našel jen druhý kapesník.

Soudce otevřel lepenkovou krabičku. Bylo v ní devět kandovaných švestek, úhledně uspořádaných do tří řad po třech. Kandované švestky jsou pochoutkou, kterou je Lan-fang proslulý. Na víčku krabice byl proužek červeného papíru s nápisem: „S uctivým blahopřáním."