Juany Daopo žila v letech 1245 – 1306. Narodila se v chudé rolnické rodině v obci Wunijin v okrese Songjiang, dnešním městečku Huagjin v blízkosti Šanghaje.

Léta, kdy Huang Daopo žila, byla doba výměny dynastií. Společnost se otřásala. V roce přírodních katastrof obyvatelé žili velmi těžce. V tehdejší společnosti měly ženy nižší postavení nežli muži, jejich život nebyl nijak zajištěn.

Když jí bylo něco přes deset let, rodiče byli těžkými životními poměry donuceni prodat ji coby budoucí nevěstu do rodiny s lepšími životními podmínkami.

V této rodině Huang Daopo vykonávala těžkou práci, trpěla však hladem a chladem, kromě toho jí její tchán a tchýně často nadávali a bili ji. Takové nelidské zacházení Huang Daopo nemohla snést. Jednou v noci od rodiny utekla a přes velké těžkosti nastoupila na nákladní loď a doplula na jihočínský ostrov Hainan.

Ostrov Hainan se nachází na jih od nejspodnější části čínské pevniny, je zde mírné a vlhké podnebí, které je vhodné pro pěstování bavlny. Proto se zde rozvíjel textilní průmysl. Jedna z národnostních menšin Li se naučila spřádat a tkát, jejich výrobky se dobře prodávaly. Když osamělá Huang Daopo přijela na ostrov Hainan, místní obyvatelé se o ni starali, předali jí pokročilé textilní technologie. Huang Daopo se důsledně učila od žen národnosti Li, propojila textilní technologie obou národností Han a Li, postupně vyrostla ve vynikající textilní pracovnici.

Huang Daopo žila na ostrově 30 let. Když se vrátila domů, Čína už měla novou dynastii. Dynastie Song padla, Mongolové vytvořili dynastii Yuang. Tehdejší vládci věnovali velkou pozornos rozvoji bavlněného textilnictví. Na jihu od řeky Jangc´ byl založen speciální orgán, který měl za úkol provádě dozor nad pěstováním a tkalcovstvím. Pěstování bavlny se ve značném měřítku zpopularizovalo, ale technika tkalcovství byla zaostalá.

Po návratu do svého domova Huang Daopo na základě zkušeností nahromaděných v uplynulých desítkách let zlepšila a zdokonalila textilní stroje a technologie. Spolu s truhláři vyvinula spřádací a tkalcovský stroj. Nový stroj se obsluhoval lehce, produktivita práce se zvýšila dva až třikrát. Nový stroj se rychle zpopularizoval na jih od řeky Jangc´. Kromě vývoje textilního stroje Huang Daopo ve spojitosti se svými praktickými zkušenostmi zobecnila pokročilé textilní technologie.Využívala příze různých barev a tkala barevné látky. Dále vypracovala celou řadu pracovních postupů v oblasti textilního řemesla. Do vzorků oděvu začlenila různé motivy ze života obyvatel národnosti Li, jako např. jejich obydlí, zvyky a obyčeje, náboženské příběhy, výrobní činnosti, život, ba i historické příběhy a estetické pojetí. Utkala látky s různými vzory včetně květů, postav, písmen. Látky s těmito vzorky byly prodávány v širokých oblastech a počet rodin, jež se věnovaly tomuto řemeslu, se zvýšil, což vyvolalo konjunkturu a rozvoj čínského bavlnářského textilnictví.

Necelých deset let po návratu domů však Huang Daopo v důsledku velkého vyčerpání zemřela. Nedlouho po její smrti vzniklo v jejím domově Songjiangu a v jeho okolínejvětší výrobní středisko bavlnářského textilnictví v celé Číně a toto středisko pokračovalo ve výrobě po následujících několik set let. Na počátku 16. století místní rolníci jen za jeden den utkali na deset tisíc metrů látek a v 18. a 19. století se látky z této oblasti exportovaly do Evropy a Ameriky.

Místní obyvatelé vděčili Huang Daopo za její dobré skutky a po její smrti vystavili její portrét a vybudovali na její památku dům. Když dnešní turisté přijíždějí do Šanghaje, mohou navštívit její hrob. Na náhrobku je popsán její životní příběh. Byla to prostá žena, ale rozvíjela textilní technologie a prospěla dalším generacím. Takových případů nebylo v čínské historii mnoho.