V roce 1995 absolboval Pekingskou univerzitu zahrančních studijí v oboru italské jazykové literatury a poté pracoval v evropském odboru čínského ministerstva zahraničních věcí. Po necelém roce byl poslán do čínského velvyslanectví v Itálii. Z dvouleté diplomatické práce získal mnoho zkušeností. Po svědomitém přemyšlení Wang rozhodl odstoupit z funkce diplomata a začal obchodovat. V očích jiných toto jeho rozhodnutí je nepředstavítelné, ale Wang Rui-guang se domníval, že jeho volba je správná.

„V ministerstvu zahraničních věcí jsem získal mnoho, to přispělo k mým pozdějním pracím. Můj výběr je hodnotný, ani trochu jsem nelitoval."

Po odchodu z diplomatické práce Wang Rui-guang chtěl odpočinout na určitou dobu, ale tehdy se v pekinském zimním paláci předváděla opera „Turandot", kterou režíroval čínský režisér Zhang Yi-mou. Wang Rui-guang pracoval jako tlumočník. Po dobu přestavení opery „Turandot" v Pekingu bylo jeho tlumoční uznáno tímto operním souborem, také vyvolalo pozornost vedoucího jedné kulturní firmy. Poté Wang Rui-guang vstoupil do této firmy a pracoval tam tři roky. Svou neobyčejnou schopnostní vyjednal mnoho obchodů a stal se jedním z hlavního kádru této firmy.

Po třech letech Wang založil svou firmu a pokračoval v čínskoitalské kulturní výměně. V lednu roku 2006 se v Peking otevřil čínskoitalský kulturní rok, jeho firma se zúčasnila některých položek z víc než dvaceti kulturních výstav a téměř sta přestavení, které plánovala italská vláda. Ve spolupráci mezi Čínou a Itálií plnil aktivní a účinnou úlohu.

Stojí to za zmínku, že s rozvíjením akcí čínskoitalského roku Číňané mají větší zájem o Itálii. Čím dál tím víc čínských studentů se přihlásilo ke studiu na italských univerzitách. A zároveň italská vláda upravila vízovou směrnici vůči čínským studentům. Studium čínských studentů do Itálie byl snazší. A tak v srdci Wanga vznikla jeho další tužba.

„Být učitel je stále můj sen, chtěl bych se stát učitelem, když je mi čtyřicet let, což je také ovlivněno mou rodinnou."

V jeho rodu je víc než 20 lidí, kteří se zabývají pedagogickou prácí. Přestože Wang Rui-guang dobře podnikal ve své firmě, nepovažoval obchod za svou celoživotní práci. Jednou v hovoru s jeho kolegou pracujícím v ministerstvu zahraničích věcí Wang dostal informaci, že podle dohody na vysokých školach. Univerzita „Tong Ji" v Šanghaji je jedna z první skupiny čínských vysokých škol, které se zúčasní této spolupráce. Wang využil služební cesty do Šanghaje, navštívil právě založenou čínskoitalský institut na univerzitě Tong Ji a dověděl, že tento institut nenálehavě potřebuje učitele italštiny. Po projednání s vedoucími institutu Wang Rui-guang rozhodl o změně své profese.

Po vstupu do univerzity Tong Ji Wang jednává za školu s příslušnými italskými školami o spolupráci a ještě učí víc než třicet čínské studenty přednášce hovorové italštiny. V očích jeho studentů Wang Rui-guang je mladým učitelem, který dovede učit studenty v zábavě.

Z Pekingu do Šanghaje, pan Wang znovu změnil své zaměstnání. Přestože je daleko od svých rodinných příslušníků a kamarádů, Wang stále je šťastný. Jak on říká o sově, usilovně pracuje a zároveň je radostný.